Když to vezmu kolem a kolem, zazlívám Twitteru, že zabil blogy.
Twitter chápu jako ideální platformu, kde se mohu pochlubit svým nejnovějším palindromickým objevem, vystříhnout kus konverzace, pohrát si s jazykem… ale jakmile se obsah tweetu začne týkat významů a názorů a reálného světa, 160 znaků zamezí smysluplnému vyjádření a úspěšnému pochopení čtenářem. Ani v dalších bodech Twitter nenabízí oporu – zobrazení konverzací je nepřehledné a někteří lidé své staré konverzace odstraňují, protože jsou – byť ne tolik jako dříve – na očích budoucím čtenářům.