Apple – problém je proces

iOS 7 přináší překvapivé množství chyb v interakčním designu. To není třeba připomínat. Ano, trápí mě to, jako jeho uživatele. Ale netrápí mě samotná existence těch chyb. Chyby se občas dějí, a když spěcháte, nevyhnete se jim. Mnohem víc mě trápí obava, že chyby nebudou v dohledné době opraveny. 

Z mého pohledu Apple neumí svůj design příliš dobře iterovat, každá iterace trvá překvapivě dlouho a jejím hlavním smyslem není řešení existujících problémů, ale inovace, popřípadě jak vidno na iOS 7, změna pro změnu, revolta pro klid duše.

Předpokládám, že na opravu mnohých chyb v použitelnosti budeme čekat na další velké verze (8, 9), takže třeba dva roky — chápejte, má víra zemřela po pěti letech čekání, neustávajících neúspěšných snah resizovat okna v MacOS jinak, než táhlem v pravém dolním rohu. Ale kdo ví, třeba a snad se pletu a ta Applí zaslepenost (reality distortion field) se pomalu zaléčuje.

Dobrý design je iterativní, reflektující zkušenosti a potřeby, znovu a znovu. Já si vážně nejsem jist, jestli to v Applu vnímají alespoň podobně. Nevím, co se na tamějších poměrech a procesech změnilo. Před časem se někdo zjevně utrhl z řetězu, čti: opomněl reflektovat svůj produkt. Jde o to, jestli to v Applu považují za problém.