Od Krchovského až k Hitlerovi

Dnes, když se čas chýlil k hodině polední, poslal mi Juhy po ICQ báseň.

Kam se jen podívám, všude jsem zadlužen,
(vynechám řadu žen… – S vyjímkou mámy!)
nebýt mých rodičů, žil bych jen z almužen
a nebo pracoval, což je to samý.

Kdejaký prase má peněz jak nasráno
a já jsem zase už úplně na dně
a na dně – taky nic… půl sparty na ráno…
nastal čas zúčtovat! Bezcitně, chladně.

Vytáhnu do boje; mám toho fakt už dost!
chápu už třídní zášť, dělnícké bouře…
s nápisem na hrudi: Za lidskou důstojnost!
vytáhnu do ulic v reklamí rouře.

Uvědomil jsem si, že o Krchovském prakticky nic nevím, nu jal jsem se googlovat. Až jsem dorazil na jednu ze stránek o panu Krchovském.

Po přečtení hlavního textu (který mi ostatně přijde velmi zajímavý) jsem okem prolítl komentáře, a zastavil se u tohoto:

Reakce na -NOSFERATU- 18.03. 2005 – 09:58

Váš článek je jeden z mála článků o vampýrismu, který se nechá číst a je vidět, že máte ve věci jasno. Bohužel většina článků na internetu, ale i v tištěném periodiku, je zcela braková. Zasílám Vám takovou drobnou spekulaci.

UPSAL SE AUTOR ROMÁNU DRACULA ĎÁBLU ?

Valašský kníže Vlad

Většina lidí si myslí, že hrabě Dracula je jen smyšlenou lite- rální postavou, jehož si vymyslel spisovatel Bram Stoker, vlastním jménem Abraham Stoker. Ovšem hrabě Dracula je skutečně doloženou historickou postavou. Stoker se nechal inspirovat skutečnou posta- vou Vlada Tepese, Valašského knížete z Transylvánie, který žil v patnáctém století.

A nyní citát ze samotné knihy „Dracula“.,v něm profesor Van Helsing říká: „Jistě jde o knížete, jenž se na druhé straně velké řeky, na samé hranici s Tureckem, proslavil bojem proti Turkům… Tenkrát i v následujících stoletích byl považován za nejchytřejšího, nejbystřejšího a nejstatečnějšího ze všech synů země na druhé stra- ně lesa.“ Takže i tato část románu dokazuje souvislost mezi lite- rální postavou a skutečnou historickou postavou.

Nacisté a vampýrismus

Ale ani sám Stoker se nikterak netajil tím, že ho historický hrabě inspiroval, ba co víc, tvrdil, že se mu zjevoval jeho duch, který mu celé toto dílo diktoval. Zní to sice jako pohádka, ovšem kdybychom neznali další fakt ze života pana Stokera. Tento spisovatel, byl totiž členem anglické okultní společnosti „Zlatý úsvit“, která se zajímala o praktickou magii, okultismus a mimo jiné o vampýrismus. Její členové byli lidé z vyšší společnosti, z politické a umělecké sféry. Není bez zajímavosti, že od této okultní společnosti se odštěpila další historicky zajímavá a poměrně známější spo- lečnost – Thule. Ano, přesně ta společnost, která sehrála ne nevýz- namnou roli za nacismu a jejímž členem byl i Adolf Hitler. Společ- nost Thule se zajímala kromě magie a okultismu i o tajemství runové symboliky a o symboliku vůbec, čehož důsledkem je i používání sym- bolů runové abecedy na uniformách SS a už vůbec nemusím zmiňovat zneužití svastiky. Ovšem už asi nikdo nezjistí, proč si Hitler sám, vybral takzvanou obrácenou svastiku, která prezentuje negativní energii. Byl to záměr, nebo jen nevědomost samotného Hitlera.

Vampýrismus a zánět mozku

Ale zpět k osobě pana spisovatele. Jak už jsem uvedl výše, byl členem Zlatého úsvitu. Tato společnost navazovala na myšlenky Rosen- kruciánů a Zednářů. Pořádala invokační obřady, vyvolávala démony atd. Je zcela možné, že Bram Stoker vyvolal samotného Vlada Tepese, nebo si to alespoň myslel, že ho vyvolal? Nechme stranou, jestli ho ovlá- dal sám Dracula nebo psychická choroba. Každopádně do té doby byl na pokraji zájmu i jako spisovatel i v soukromém životě. A najednou jako by došlo k nějaké proměně. Napsal z ničeho nic román, který zná snad každý, ať už v jeho literální formě a nebo té filmové. Upsal se snad pan Stoker Ďáblu? Možná, že nejsme až tak daleko od pravdy. Démon, který mu „diktoval“ jeho slavný román, se mu totiž zjevoval dál a pan Stoker jako by se ho nemohl zbavit. Čím víc byl oblíben ve společnosti, tím více byl unaven. Jako by ho „cosi“ vysávalo. Tak, jak jeho stav lí- čili lidé z jeho okolí, se to z dnešního pohledu může jevit, že trpěl něčím, co dnes silně připomíná encifalitidu či meningitidu – zánět mozku od infikovaného klíštěte či komára. A on sám ve své knize popi- soval, že Jonatan skončil v rumunském klášteře poté, co ho na svém hradě vysával hrabě Dracula a o jeho nemoci mluví právě jako o zánětu mozkových blan – náhoda? A nejen v této knize, ale i v jiných knihách se stav po napadení upíra popisuje stejně nebo podobně jako zánět moz- ku. A půjdeme-li ještě dále, ale teď to berte trochu s nadhledem, není pravda, že ve své podtatě, klíšťata a komáři, jsou vlastně vampýři??? Vždyť napadají člověka a sajou jeho krev, aby přežili a ještě zcela nedávno lidé takto napadeni klíštetem, které bylo infikováno, umřeli. Dnes pomocí moderní medicíny jsou sice léčeni, přesto však některé zdroje uvádějí, že 99 procent pacientů má trvalé následky…

Jaroslav Demeter Ptáček
/www.zahady.cz/

A protože tento komentář mě opravdu velmi zaujal, následoval jsem webové adresy za podpisem jeho autora.

Na stránce záhady.cz jsem kromě pěkného (a zajímavého) úryvku „O Gándhím a cukru“…

Jednou přišla ke Gándhímu matka se synem. Poprosila ho: „Mahátmo, řekni, prosím tě mému synovi, aby přestal jíst cukr.“ Gándhí chvíli mlčel a pak řekl: „Přiveď mi svého syna znovu za čtrnáct dnů.“ Ženu to překvapilo, ale poděkovala a slíbila, že udělá, co po ní žádá. Když se za čtrnáct dnů se synem vrátila, Gándhí se chlapci podíval do očí a řekl: „Přestaň jíst cukr.“ Źena byla vděčná, ale zmatená. Zeptala se: „Proč jsme museli přijít znovu po čtrnácti dnech? Proč jste mu to neřekl hned?“ Gándhí odpověděl: „Před čtrnácti dny jsem ještě jedl cukr.“

úryvek je z knihy Dana Millmana Cesta Pokojného bojovníka

… zahlédl i slovní spojení „Nacistický projekt Wasserjugfer“. A protože mystika kolem německého nacismu mě zajímá už nějakou dobu (pravděpodobně od té doby, co jsem narazil na hru Return to castle Wolfenstein), pokračoval jsem touto cestou. Vyhledávání na webu záhady.cz nepřinášelo na téma Wasserjugfer žádné ovoce, a tak dalším logickým krokem bylo další googlování.

Mé kroky poté vedly na stránku Stráže pod Ralskem – projekt Wasserjugfer. A odtama to už byl jen jeden klik na článek na detektorweb-u, kde jsem se konečně dozvěděl více.

Tak, musím říct, že předchozích pár hodin bylo velmi plodných. Jestli narazím na něco zajímavého o Draculovi, možná se o tom zmíním. Jo, a mimochodem: podívejte se na film Van Helsing s Hughem Jackmanem. Z výtvarného hlediska je to velmi zajímavý film…