Velikonoce jsou svátek jako každý jiný, to znamená zbytečný a otravný, to však neznamená, že bychom ho měli zcela ignorovat. Je dobré si zachovat alespoň jakési minimální povědomí o historických souvislostech a skutečných pramenech této krásné tradice. Ponechám stranou osobní antipatie k svátku velikonočnímu, na mé osobní soukromé soudy jistě není nikdo zvědav a rovněž je na místě upozornit, že Kahi's mindprint je primárně periodikum vzdělávací a nikoli beletristicko-umělecké. Takže poznámky, které by měly nést známky hodnocení nebo kritiky si ponechám od cesty, ačkoli dá mi zabrat, abych nevyslovil nahlas svou myšlenku, že bujaře oslavovat něčí smrt je kapánek ujeté. Co naplat, takoví už jsou křesťané.
Tag: historie
-
O původu velikonoční tradice
-
Da Vinci workplace wallpaper
„Proč Da Vinci?“ mohli byste se zeptat, a argumentovat nerezovým ořezávátkem a tužkou, která s renesancí nemá společné vůbec nic, neb jsem ji nedávno zcizil v Ikey… Ale ti pozornější z vás si mohou v pozadí všimnout da Vinciho rukopisu, výřezu z da Vinciho autoportrétu, konkrétně část vlasů zde posloužila jako textura, a navíc přibližně uprostřed obrazu je nepřehlédnutelná prasklina ze stropu Sixtinské kaple, konkrétně z výjevu stvoření Adama, a ačkoli fresky v Sixtinské kapli nemá na svědomí Leonardo, nýbrž Michelangelo, někdo by si je mohl poplést. Nějaký popleta.
Původně tam ty tužky být neměly :-) (1600×1200).
-
Historie čajstva
Je veřejným tajemstvím, že historie je věda ošemetná, nepřesná a diskutabilní. Nikdo neví kdy se narodil Australopythecus a nikdo neví kdy zemřel kníže Václav. Stejně tak je to s mým čajem. Nevím, kdy jsem si ho poprvé koupil a jak to všechno začalo… můžeme se jen domnívat a hádat se a diskutovat a přemýšlet. Stejně to nezjistíme. Ale na tom zas tak nezáleží, stejně jako na Václavovi. Ta nejistota totiž dělá tuto vědu zajímavější.
Pravěk
A tak to začalo. Nevím kdy a nevím jak, měl jsem doma v malé modrobílé plechové dóze pár gramů čínského Zu-cha, známého také jako Gunpowder nebo Perlový čaj. Dalo by se říct jedna z levnějších sort. Kromě vlastních vzpomínek je důkazem o existenci tohoto čaje v mé domácnosti také dobová fotografie ze 4. března 2005. Množství rozvinutých listů v 3 dcl sklenici dnes působí dosti barbarsky, ale co byste také chtěli po pravěku. Kultury se dočkáme v následujících historických dobách.
-
Od Krchovského až k Hitlerovi
Dnes, když se čas chýlil k hodině polední, poslal mi Juhy po ICQ báseň.
Kam se jen podívám, všude jsem zadlužen,
(vynechám řadu žen… – S vyjímkou mámy!)
nebýt mých rodičů, žil bych jen z almužen
a nebo pracoval, což je to samý.Kdejaký prase má peněz jak nasráno
a já jsem zase už úplně na dně
a na dně – taky nic… půl sparty na ráno…
nastal čas zúčtovat! Bezcitně, chladně.Vytáhnu do boje; mám toho fakt už dost!
chápu už třídní zášť, dělnícké bouře…
s nápisem na hrudi: Za lidskou důstojnost!
vytáhnu do ulic v reklamí rouře.
