Tag: plkání

• Pokryto?

  • Publikováno: 7.8. 2010

  Prý za pokrytectví bývají lidé odměňováni časově neomezenou vstupenkou do pekla.

  Člověk se tam může dostat, o tom není sporu, ale co „právnická osoba“? (Nezaměňovat s „právník“.) Nakonec, skutky právnické osoby jsou jen komplexem skutků fyzických lidí. A ti se bez problémů mohou pokusit svým utrpením vyvážit ne úplně slušné chování za života na zemi.

  „Prosím, kelímky nezmačkávejte, ani v nich nenechávejte odpadky. Ty si vyberu zvlášť…“ – důvod je neznámý, zdůvodnění je „…protože třídíme odpad.“.

  Pokračování

• Lesk a bída mojí mysli

  • Publikováno: 19.1. 2009

  Dobrý den. Nevím, jestli jste tady, protože čekáte nový článek. Možná ano, a pak byste měli vědět, že dnes vám bohužel nic takového nemohu nabídnout. Hle, „bohužel“, to slovíčko, které se snažím odnaučit.

  Proč dnes nic nebude – je nasnadě – není co (by mohlo být). Má mysl, drazí, je zamlžená a rozostřená, temná. Pozor, temná nikoli svým obsahem, nýbrž svojí formou!
  Nejsem sto myslet jasně – mrzí mě to – a bez jasné mysli, jak bych jen mohl tvořit slova!?

  Pokračování

• Autobus naplněn dvojsmyslností

  • Publikováno: 26.11. 2008

  Jak neskonalá chuť psát (rozuměj: ventilovat se) mě přepadá a uchvacuje pokaždé, když cestuji autobusem!

  ---

  Před pár měsíci jsem si za jízdy poznamenal:

  Jak jsem se dnes dočetl v časopise Moje psychologie (ležel na konferenčním stolku v bance a neodolal jsem…), dostane-li se vám do pusy síra, lepší nežli polykat – je vyplivnout ji. Nuže, při pondělku, jenž se s prací se sírou pojí jaksi typicky, dochází i k následující pasáži, v níž si trochu zaplivu…

  Pokračování

• O… co já vím o čem

  • Publikováno: 24.10. 2008

  Teď nevím, co jsem chtěl. Nejspíš to nebylo nic důležitého, nic naléhavého. To ostatně není nikdy.

  ---

  Seděl jsem ve Vaňkovce, na místě, které by pro mnohé lidi bylo nepohodlné. Přede mnou: relativně úzká a frekventovaná ulička. Lidé chodí tak blízko, že je lepší stáhnout nohy. Naproti prodejna Vodafone s legračně složitým systémem vyvolávání zákazníků. Za mnou: eskalátor. Lidé jedoucí z prvního patra dolů mají nademnou moc. Kdyby chtěli, mohli by na mě plivnout. Upustit kelímek s kávou. Místo, kde je člověk odevzdaný na milost a nemilost, ohled a bezohled. Trochu jako žebrák. K žebrákovi se ještě dostaneme.

  Pokračování

• Colorr: kam se hrabou gravatary?

  • Publikováno: 31.3. 2008

  Ne, že bych neměl co na práci. Akorát jsem čekal, než se mi dostahuje další díl Dr. House, a právě v té volné chvilce jsem se rozhodl vymyslet a stvořit něco průlomového, co změní způsob, jakým používáte internet. Nebo tak něco.

  ---

  Jak již název napovídá, Colorr je složeninou ze slov color a avatar. Jedná se o přímou konkurenci běžných avatarů, gravatarů nebo favatarů. Odlišuje se od nich jedním základním rysem:

  1. uživatel si ho nevybírá.

  Pokračování

Stránkování

• Starší články