Stále ještě používám hromadnou dopravu. Už mně to není tolik nepříjemné, ale o tom dnes nechci mluvit. Autobusy opouštějí nádraží na čas. Pokud tam nejste na čas, autobus odjede bez vás. Takto mi vznikla přibližně hodinová mezera v čase. Nevznikla by, kdybych nebyl omezován předepsanými pravidelnými příjezdy a odjezdy.
Tag: filosofie
-
O omezování možností
-
Nebojím se změny
Jednou z mnoha věcí, které jsem se naučil, jakmile jsem vyrostl, je že nic se v zásadě nemění.
Toto poznání je jedním z těch méně dostupných zejména proto, že je vytrvale skrýváno momentálně vůdčími ideami, které ani na chvíli nespouštějí zrak ze svého cíle. Jejich cílem je pokrok a změna: změna pro změnu a krok pro krok. Zjevně jde o nedosažitelný cíl. Což pro tento okamžik zhodnotím jako něco špatného. Už proto, že si moc neodpočinete.
-
Bez sedmiček bych si nikdy…
- Bez sedmiček bych si nikdy neuvědomil mnohé. Jako třeba jak moc jsem závislý na titulcích [kontext: film]. Vemte si třeba tohle. Díval jsem se na posledního House a říkám si: „Co to jako má být?“ „WTF?“ a pak na závěr „Jaká je vlastně pointa?“ „Nechápu to.“. Víte, celou dobu jsem si myslel, že nemocná bude ta kočka, ale zřejmě ne.
-
Autobus naplněn dvojsmyslností
Jak neskonalá chuť psát (rozuměj: ventilovat se) mě přepadá a uchvacuje pokaždé, když cestuji autobusem!
Před pár měsíci jsem si za jízdy poznamenal:
Jak jsem se dnes dočetl v časopise Moje psychologie (ležel na konferenčním stolku v bance a neodolal jsem…), dostane-li se vám do pusy síra, lepší nežli polykat – je vyplivnout ji. Nuže, při pondělku, jenž se s prací se sírou pojí jaksi typicky, dochází i k následující pasáži, v níž si trochu zaplivu…
-
Filosofie wallpaperu: díl 1., o ostrosti
Správně. Ikona jasně dominuje na pozadí, které přecejen není zcela bez detailu.
Nejdůležitější pravidlo dobrého pozadí: fungující spolupráce ostrosti a neostrosti. Ostré oblasti dělají obraz uchopitelným, zhmotňují ho, vynášejí ho do popředí. Ikony pak nejsou jedinými ostrými body. Ostré oblasti obrazu na pozadí nejsou nezbytností. Ale myslím, že je dobré, může-li se zrak někde zachytit. Nazval bych to vhodným rozptýlením. Odvedením pozornosti mimo ikony. Chvíle odpočinku v jiném prostředí.
