WebExpo 2010, den 2.

Pokračování. Trošku v rychlosti. Než se mi podařilo vstát a dorazit sobotní dopravou na místo, utekly mi dvě přednášky, na které jsem se docela těšil – Vzory: dobrý sluha, ale špatný pán (Jiří Sekera) a Kašlete na uživatele (Lukáš Zaplatílek). To mě mrzí. A taky skoro celá přednáška Čo ma naučili epické zlyhania na Centrum.cz (Richard Fridrich), což mě zas tak nemrzí, protože prý na mou malou praxi to zas tak aplikovatelné nebylo.

Testování použitelnosti Fleru.cz (Lukáš Marvan a Petr Douša) bylo velmi příjemným začátkem. Trochu jsem ztratil přehled na ukázkou zpracování/vy­hodnocení „dat“ (pojmenovávání problémů a interpretací dat), ale zřejmě na to prostě jen (z)bylo málo času. Neméně příjmené pokračování předvedli Honza Sládek a Ondra Válka v tématu Responsive webdesign (čili CSS3 media-queries). Na můj v kus se docela dlouho věnovali otázce „kolik je na světe mobilních telefonů“ a implikace proměnlivého layoutu (napříč zařízeními) mohly být rozšířeny a zvýrazněny. Snad jste postřehli odkaz na myšlenku Mobile first. To se mi líbí.

Webdělačstvím pro mobily to i pokračovalo, bohužel už zdaleka ne tolik zajímavě. Zi Bin Cheah z norské Opera software (dělají webové prohlížeče) bydlí daleko, takže mohu bezpečně spekulovat, že na svoji přednášku se asi připravoval hodinu před začátkem. Mou chybou bylo, že jsem si až později uvědomil, že pán je z Opera software a jeho přednášku bych měl zpracovávat podle toho (ostatně stejnou chybu jsem udělal i včera s pánem z Omniture).

Jak jméno napovídá, Tomáš Hajzler se nebál říct co si myslí, a to na plnou hubu. Ukázalo se, že ač jeho blog mě svým obsahem trošku odrazuje, převedením do mluvené formy nabývá formy pro mě stravitelné!

Eso Ryan, promiňte mi skepticismus, byl průměrný zrovna tak, jak jsem očekával. Pravda, průměrný bráno relativně k celé konferenci – což znamená, že to za sledování stálo.

To jsou přednášky. Pak jsou věci, o kterých není třeba mluvit. Jako třeba prostředí a jídlo a profesionalita organizace a jiné faktory z množiny lidských kvalit. Není třeba o nich mluvit, protože… Pokud je pro pochopitelnost nutné být konkrétní, zvažte třeba toto:

• WebExpo se odehrávalo v jakési díře za Prahou (nikoli v Praze, jak bylo někde proklamováno). Sem se dostanete jedině přes Dejvice, které jsou v mém vidění světa také spíše vesnicí, omylem považovanou za součást Prahy (asi protože tam vede metro). Nepopírám, že jsem nedával pozor (možná ještě nikdy), ale nějak se ke mně nedostala informace, kam bych se v místě konání WebExpa mohl zajít na snídani nebo oběd.

  Připomínám, že jsem frfňa, a pokud si někdo stěžoval na studené řízky, já jsem z těch případů, co by si stěžovali na řízky.

• [škrt škrt] …čili nebránil bych se tomu, kdyby se takováto událost odehrávala blíže městu, [škrt škrt] čím by se podle mě zvedla šance, že projektory bude řídit člověk, co to má tak nějak trochu víc v ruce. A tak podobně. Ne, že by se to přímo projevovalo na mém pohodlí, ale sdílel jsem domnělé pocity přednášejících – těch z vyspělejších zemí – kteří nemohli nezaznamenat, že se vskutku nacházejí na „středoevropské“ konferenci (a jak známo, „střední evropa“ není nic, než eufemismus pro „východní evropu“).

  Ryan Singer působil, že se umí soustředit na jádro problému a přehlížet drobné nepřízně okolností, nicméně u něj mám trochu obavu, jaký si od nás o nás odnesl obrázek. Totiž – když přednášejícího není dobře slyšet, požádat ho o hlasitější přednes je jen jedno z řešení – bohužel to nejméně zdvořilé.

Ale jak jsem říkal, o tom není třeba mluvit. Ale už se stalo. Jinak prima, děkuji, má studenstká cena mi přišla adekvátní, až nízká. Váhání mě čeká až za rok. Držím organizátorovi palce, ať dokáže feedback zpracovat.