Jak neskonalá chuť psát (rozuměj: ventilovat se) mě přepadá a uchvacuje pokaždé, když cestuji autobusem!
Před pár měsíci jsem si za jízdy poznamenal:
Jak jsem se dnes dočetl v časopise Moje psychologie (ležel na konferenčním stolku v bance a neodolal jsem…), dostane-li se vám do pusy síra, lepší nežli polykat – je vyplivnout ji. Nuže, při pondělku, jenž se s prací se sírou pojí jaksi typicky, dochází i k následující pasáži, v níž si trochu zaplivu…
Nevím jak je tohle řešeno ve Windows Vista, nějak se pořád nemám k jejich nainstalování, ale není tohle jedna z těch situací, které by mělo řešit systémové API a o výstup se starat konzistentní systémové GUI?
Zálohovací program: Cobian Backup: Start!
Obal
Nevím jestli to víte, ale dva chlívečky jsou víc než dost.
Řeč je o chytrých sušenkách, neboli clever cookies. Low-end mezi sušenkami. Prodávají se v Bille a pokud náhodou nejsou nepovedené, jako ty mé dnešní (těsto se moc nepovedlo), jsou dobré. Balíček těchto sušenek se dnes prodává á 20 Kč a v jednom balíčku nalezneme 8 kousků. Počítám-li dobře, jedna cookie stojí 2,50 Kč (0,10 €).
Po poetickém titulku nastal čas pro obsah „z vážnější jamky“ a já již nehodlám otálet ani o větičku déle! Dnes jsem pro vás vyvrhnul článek ze škatulky metablogování.
Nuže slyšte. Stává se mi to čím dál častěji, že se ve mně zrodí myšlenka, záblesk z nitra génia a já mám sto chutí ho sem plácnout ať už jsou forma či rozsah jakékoliv, ať už je téma sebevýstřednější. Ale čím je téma odlišnější od toho zbytku zde a čím méně mám k tématu co říci, tím větší je ve mně síla ten text nestvořit, a nechat ho utonout v kalných vodách mého nevědomí. Jen protože to sem nějakým způsobem nepatří, něco takového nezapadá do dosavadní podoby zápisníku.
Na druhou stranu je to jedna z myšlenek, které se mi na tomto veřejném psaní líbí nejvíce; mám-li to říct z plných plic, nejsem vůbec spokojen s nepřirozenou skokovitostí s jakou přibývají nové texty. A není to zdaleka jen problém tohoto webu, je to takový hloupý všeobecný zvyk.