Druhé dilema: kam s jiskrami jež vrhá má mysl?

Po poetickém titulku nastal čas pro obsah „z vážnější jamky“ a já již nehodlám otálet ani o větičku déle! Dnes jsem pro vás vyvrhnul článek ze škatulky metablogování.

Nuže slyšte. Stává se mi to čím dál častěji, že se ve mně zrodí myšlenka, záblesk z nitra génia a já mám sto chutí ho sem plácnout ať už jsou forma či rozsah jakékoliv, ať už je téma sebevýstřednější. Ale čím je téma odlišnější od toho zbytku zde a čím méně mám k tématu co říci, tím větší je ve mně síla ten text nestvořit, a nechat ho utonout v kalných vodách mého nevědomí. Jen protože to sem nějakým způsobem nepatří, něco takového nezapadá do dosavadní podoby zápisníku.

Na druhou stranu je to jedna z myšlenek, které se mi na tomto veřejném psaní líbí nejvíce; mám-li to říct z plných plic, nejsem vůbec spokojen s nepřirozenou skokovitostí s jakou přibývají nové texty. A není to zdaleka jen problém tohoto webu, je to takový hloupý všeobecný zvyk.

Tento web považuji za blog. A blog nepovažuji za magazín. Kdybych Kahi's mindprint zamýšlel jako magazín, žádný problém bych zde neshledával. Jenže jak jsem řek', toto je pro mě blog a pod pojmem blog jak se patří si nepředstavím nic jiného, než starý dobrý pixylophone se zápisky všech druhů a všech forem – a co je hlavní, zápisky, které splývají v jeden tok, v jeden průběžný proud a ne to, co slovo blog pro většinu znamená dnes, skokovitě přidávané články, bezpodmínečně mající hlavu i patu, neřku-li odborné periodikum.

Stojím tváří v tvář představě o zápisníku plynulém a rozmanitém, a také realitě všech cizích zápisníků, které tuto představu popírají.

No a pokud jde o ztělesnění představy, pak je tu ještě problém s přístupem skrz RSS nebo s provedením a rozlišením článků vůbec. A možná jsou ještě další problémy. V každém případě, toto je mé dnešní dilema, jak ohnout tento web v něco jiného. V něco, co se dnes zas tak nevidí, ačkoli, kdyby se to podařilo použitelně navrhnout, bylo by to podle mě jen k dobru věci. Už mě nebaví neustále jen polykat.

PS.: Než svou budoucí radost zprovozním, odbydu si své dvě hlavní dnešní myšlenky zde a nyní.

1. Jaký má význam psát Santovi o dárky na rok 2030?
2. Jo, a HTML 5 je taky nesmysl.

Související

• Blogové schizma aneboli dilema (Srpen 2007)

Dodatečně v zájmu srozumitelnosti korigováno.