Rozhraní ∩ grafický dyzajn
Poznamenáno před pár měsíci, označeno dopíšu později, od toho momentu nedotčeno.
Úvahy, střípky. Nesouvislé poznámky k rozhraní (webu jakožto ~), grafickému dyzajnu a jejich vztahu.
Můj předpoklad je takový, že uživatelská rozhraní se budou sbližovat, sbíhat, stávat se čím dál podobnější. Na základě best practices, interface patterns se bude stavět každé další rozhraní. Od toho nakonec nejsme příliš daleko, až bych řekl – na dohled. Asi vidíte, že z části tak tvorba nových rozhraní funguje – my webtvůrci ve význámné míře recyklujeme známé, rozpomínáme se na existující řešení a ona poetická kreativita – nejsem si jist, kolik by se jí tam našlo. Nicméně i na správnou recyklaci musí být člověk odborník.
Webová stránka je samozřejmě v prvé řadě rozhraní mezi člověkem a informací.
Grafický dyzajn hraje okrajovou roli. Může pomáhat tvořit dojem, zejména tam, kde nejde o předání suché informace, tam, kde existuje o uživateli předpoklad, že se bude rozhodovat iracionálně. Je pravda, že člověk je tvor iracionální. Proto dá na formu, povrch, grafiku, rétoriku, copywriting. Je manipulovatelný. Tyto disciplíny jsou založeny na znalosti iracionality člověka.
Schopnost tvorby rozhraní vychází naopak ze znalosti racionální složky mysli člověka. Ne, že by racio nebylo tak trochu iracionální, nicméně mezi rozumem a pudem bude rozdíl. Jinak bychom pro ně neměli dva termíny, že?
Grafický dyzajn v jistých sférách webu zanikne. Nemá opodstatnění tam, kde se člověk řídí rozumem.
Mám rád některé tendence v unifikaci grafického dyzajnu. Nebo řekněme „v grafických vyjádřeních některých strukturálních, sémantických, nebo jednoduše informativních skutečností“.
Příkladem budiž hypertextový odkaz. Univerzální součástka. A její provedení?
- Dogma W4 před lety tlačilo k unifikaci grafického vyjádření této funkce (podtržením textu). Podtrhávám. Považuji unifikaci za cestu funkce. Funkci za smysl.
- Vymaňte se z unifikovanosti, jděte cestou originality, individulity (viz Andy Rutledge: Why and How: Styling Text Links) a ve funkčnosti to bude krok zpátky.
Dokonalé rozhraní je rozhraní, které znám. Nemusím se mu učit. Učení zdržuje, mate, odklání od smyslu, tj. funkce.
Komentáře (4)
k formuláři
RSS kanál komentářů
24.2. 2009 — 14:52
K tomuhle existuje moc pěkná poučka od Nielsena: „Uživatelé tráví většinu svého času na JINÝCH webech.“ Tedy nikoliv na tom vašem (pokud nejste Líbímseti nebo SecondLife :). Na jiných webech se učí pracovat uživatelským rozhraním a dostávají do krve zažité vzorce chování. Když pak přijdou k vám, nechtějí se učit znova to, co už znají.
Ovšem pozor na přílišnou rigiditu tohoto přístupu. Kdybychom se zuby nehty drželi zavedených zvyklostí v UI, nekonal by se žádný vývoj. Nikdy by nevznikly nové, v podstatě revoluční koncepty – Google, Gmail, Youtube, Amazon atd. Lidé si na jiné rozhraní zvyknou, ovšem pouze za předpokladu, že jim to slibuje dostatečný přínos.
24.2. 2009 — 15:37
[1] Adam: mohl bys rozepsat/odkázat v čem ti přijdou koncepčně revoluční?
24.2. 2009 — 17:45
Revolučním myslím koncept, který tu dřív nebyl a který byl oproti v té době zavedeným zvyklostem výraznou změnou.
Než přišel Google, vypadaly všechny vyhledávače jako Altavista a Yahoo. Dát všechno pryč a nechat tam jen vyhleávací políčko a buttonek je přeci drastická změna UI, která vůbec nemusela vyjít.
Stejně tak Gmail. To je v některých ohledech úplně nový koncept práce s e-maily. Kdyby všichni jeli podle jednoho mustru, tak budou maily pořád rozdělené do složek a řazené podle data.
24.2. 2009 — 19:09
[3] Adam: Jo takle. To bychom se asi shodli. Myslím, že při psaní příspěvku jsem měl na mysli spíše více mikro-pohled.
Přidat komentář