Tak a mám to za sebou. Zabralo mi to několik mnoho vzácných hodin z dnešního dne, ale s výsledkem jsem spokojen. Už se nemusím koukat na okoukaný defaultní „Kubrick“ vzhled, už mám vzhled vlastní!
</texy>
Tak a mám to za sebou. Zabralo mi to několik mnoho vzácných hodin z dnešního dne, ale s výsledkem jsem spokojen. Už se nemusím koukat na okoukaný defaultní „Kubrick“ vzhled, už mám vzhled vlastní!
</texy>
Každou chvíli nahodím nový design na tento prozatím otřesný blog. Ale pravdu říkajíc, nechce se mi. Nechce se mi začít vrtat ve všech těch souborech WordPressu, protože mám ještě v živé paměti, jak mi jeden přítel brečel na rameni stěžujíc si na laickouživatelskou nepřívětivost zmíněného publikačního systému, co se týče vytváření vlastního skinu (vzhledu). Asi to o pár hodin odložím… tak jako milión jiných věcí, které jsem za poslední léta odložil a pak pod tlakem času nucen ve spěchu zplodit. Není třeba se ovšem obávat, že bych redesign tohoto blogu odkládal příliš dlouho. Zde mám nämlich motivaci – ohavný default dyzajn čerstvě nainstalovaného WP 2.01 již nebudu ochoten předlouho snášel a… „nahodím“ něco, co s pýchou a hrdostí jsem ochoten označit dyzajnem bez vnitřního boje o významovou čistotu používaných slov. Jsem hold v nepříjemné situaci.
Napsáno 25. listopadu 2005.
Myslel jsem, že si zmínku o zajímavém článku o tiskárnách odbydu v recent links (to jsou ty odkazy napravo), ale stalo se to, že jsem začal vzpomínat. A vyústilo to v tento článek. Snad to tak mohu nazvat.

</texy>
O prázdninách jsem si dopřál TV-kartu (takovouto) a jsem tomu velice rád. Díky tomu se nemusím oddalovat od elektronového záření mé milované Beliney, devatenácti-palcové CRT krásky.
Ke zkritizování programu firmy Leadtek, který slouží k přehrávání televize, se dostanu v některém z příštích článků. Tento článek bude pojednávat o tom, co hezkého jsem za uplynulého půl roku nascreenoval neboli natipal. Povětšinou se jedná o situace, kdy jsem si chtěl zachytit obraz za účelem bodoucího zkoumání z pohledu grafika, sem-tam je obrázek výsledkem náhodného zmáčknutí mezerníku (který v tom programu způsobí uložení obrázku). Občas lze existenci fotečky přiřknout i jinému motivu. Ale nechme tedy zvanění a přejděme k jádru pudla a meritu věci.
</texy>
Někteří lidé o sobě tvrdí, že mají rádi vodu. Já třeba nemám rád vodu o nic víc než vzduch nebo zemi.