Vaříme doma Tom Yum Kung

Tom Yum je klasická thajská polévka užívaná k boji s viry nachlazení, chřipky a rakoviny. Jak píší na About.com:

Soup to boost your immune system? That's right! Tom Yum soup is currently under study for its ability to fight off cold and flu viruses, and perhaps even cancer (see link below for more information). So try my delicious version of Tom Yum Goong, which is basically Tom Yum soup but…

Představte si, že jste byli v práci nachlazen kolegou P.B., snad v důsledku vedení debaty o pullování devel branche v příliš důvěrné blízkosti a přijdete domů a jak se tak mezi 19. a 20. hodinou potácíte po údolí denní energetické křivky, uvědomíte si, že je v tom něco víc, že jste byli nakaženi. Pokud máte v plánu zítřek neprostonat, v podstatě není moc věcí, co s tím můžete dělat – jsou jen dvě. První z nich je dát si výbornou horkou hutnou českou polévku, druhým řešením je dát si výbornou hutnou thaiskou polévku. (Ta druhá, pokud je udělána dobře, je se zdá být horká, i když už není horká, proto nezdůrazňuji, že by měla být horká, tak, jak se explicitně vyžaduje od české.)

Já si myslím, že není nutné dělat mezi dvěma věcmi tlustou čáru, a proto moje dnešní varianta na Tom Yum Kung si bude brát něco z thaiské i něco z české kuchyně. To také proto, že nejspíš teď u sebe nemáte citrónovou trávu a podobné blbosti.

Do klasického Tom Yumu dáváme:

• kuřecí vývar
• citronovou trávu
• limetkové listy (lime leaves)
• česnek
• chilli
• rybí omáčka
• houby shiitake
• malé nahaté krevety
• kokosové mléko
• limetka
• čerstvý koriandr
• zelenina dle fantazie šéfkuchaře

Jak je vám asi jasné, před vařením klasické Tom Yum polévky by to chtělo udělat si nákupní výlet napříč velkoměstem. Na což nejenže nemáte čas, ale ani sílu, nemluvě o pokročilé hodině večerní. Řešením je některé méně dostupné suroviny nahradit jejich snáze dostupným ekvivalentem, ničím, anebo něčím, co vám přijde dobré, anebo zbytečné, a rádi byste to konečně spotřebovali. Na takové suroviny jsou polévky jako stvořené, protože se v nich ztratí opravdu ledasco.

Já se například rozhodl založit Tom Yum na rybě, místo na kuřeti, jako kolega z About. Již dlouho mám v mražáku lososa, a teď nastává jeho pravá chvíle – obalen chilly (a můj jazyk obalen hleny) z něj dělá něco vcelku dobrého, ačkoli mražený losos je jinak něco vskutku nedobrého. Ale jak říkám, v polévce se to ztratí. • Dávám lososa rozmražovat do hrnce s vodou. Mezitím vyndám z lednice a skříňky suroviny, které by se případně daly použít, tzn. pasují svým původem do našeho dnešního asijského vaření. Já vyndal:

• limetku
• zavařený zázvor
• ústřicovou omáčku
• sojovou omáčku
• rýžové nudle
• zmíněného lososa
• pekingské zelí
• zavařovačičku tamějších (thajsko, vietnam, etc.) papriček

Z hrnce s vodou jsem vyndal kus lososa, který už byl měkčí, takže se dal nakrájet. Užízl jsem z něj tři čtvrtě tuctu soust a vrátil je do vody. Zbytek lososa jsem dal do jiné vody, protože ho zítra zkusím sníst upraveného jinak. Plamen pod vodou jsem zapnul. Ke kouskům lososa jsem přidal kostku hovězího bujónu – jednak pro to, abych posílil „českost“ ve výsledném pokrmu (a také léčivý efekt), a také proto, že kuřecí bujón jsem nenašel. Posléze jsem vytáhl jednu papričku za zavařovačky a nakrájel ji na kolečka. Tyto papričky jsou dobré, protože víte, že vždy stačí jedna, ať už vaříte cokoliv. Teda pokud plánujete použít kokosové mléko, dal bych dvě, ať to má lepší říz. Zelí jsem nakrájel také na proužky.

Do vody jsem kápl decentní dávku ústřicové omáčky. Teď už voda vře a ryba by mohla pomalu být, takže přidáme zbytek surovin: hrst rýžových nudlí, dávku sušeného petržele (pokud je vyčichlý a chcete se ho zbavit, tak velkou dávku – ten je ostatně dobrý i jen tak na barvu), česnek na kolečka (oba zástupci české kuchyně), čili papričky (u této polévky je důležité, že musí pálit, jinak děláte něco špatně), trocha zázvoru a kapka sezamového oleje (ať to má na povrchu hezká mastná oka). Našel jsem mletý koriandr, tak jsem ho tam trochu šmrncnul. Jinak kořenit není třeba, ale pokud rádi kořeníte, na Tom Yumu není co zkazit – proto je ideální i pro začátečníky. Po chvilce jsem přidal zelí a ještě trochu česneku a zázvoru, ať ubývá (protože není nic moc – je moc výrazný; růžový je veskrze příjemnější). Po další chvilce je pokrm připraven.

Jak vidíte, nestálo vás to ani moc úsilí a tradiční česko-indický Tom Yum je na stole. Pokud jste kreativního ducha, ozdobte jako já bazalkovými lístky (klidně zasloupí limetkové listy a citronovou trávu) a zavolejte rodinu. A pamatujte: jezte, dokud je horké!

Na četné žádosti jsem v červnu otevřel ještě jeden termín Kurzů asijské kuchyně. Zájemci se hlaste v komentářích, počet míst je omezen!