HTML5 v mé praxi
Není moc o čem mluvit. V případě většiny možností HTML5 – vyčkávám:
- než se specifikace posune do dalších fází
- než se rozšíří implementace
A: Specifikace, která je fázi „Draft“ se nejen
může měnit, ale také doopravdy
mění. Proto se podivuji, že vycházejí papírové knihy o tom,
jak chápat a používat HTML5.
B: Pokud je funkce podporována prohlížeči řekněme 50-ti
procenty návštěvníků, s náhradním (fallback) řešením si člověk
musí dát dost práce, což stojí čas.
Proto, a také proto, že dynamické webové aplikace nejsou mým oborem, všechny ty zajímavé funkce jako geolokace, drag&drop, front-end databáze a nakynuté cookies jdou mimo mě.
Formuláře
Přijde mi, a klidně mě opravte, pokud jde o neodůvodněnou obavu, že používáním nehotových a spíše neimplementovaných formulářových prvků a vlastností člověk přichází o kontrolu:
- v prvé řadě funkční
- v druhé estetickou
Přijde mi, že bych formulářům měl dávat vlastnost
novalidate
automaticky, aby se náhodou prohlížeč nepokoušel mi
formulář validovat. Protože nevím, jak přesně to bude dělat, protože
nevím, jak bude komunikovat s člověkem na druhé straně, a hlavně protože
validace je pruzení. Formuláře jsou ve většině případů už teď
nedostatečně tolerantní k vstupům, takže přidávat další pravidla je
smysluplné, jedině oplýváte-li logikou státního úředníka.
Používám placeholder
, pokud to nemá být jediný viditelný
popisek pole a splňuje tedy funkci progresivního obohacování. (Nechce se mi
hledat, psát a/nebo používat JS fallback.)
Používám input
y typů number
, date
aj., pokud kóduji např. administraci, tj. něco ryze funkcionalistického.
Nemám chuť se za půl roku, až vyjde Internet Explorer 9, vracet
k uzavřeným projektům a přizpůsobovat formulářové prvky dříve
sjednocenému vizuálnímu stylu. Search
se mi líbí, a někdy ho
používám, jak jak leží a běží, pravda, možná protože se mi líbí,
jak je ztvárněn v Safari.
Sktrukturování obsahu
Nalejme si čistého vína; pokud vám jde o sémantizaci obsahových HTML dokumentů, označkujte je pomocí WAI-ARIA vlastností nebo mikroformátů. HTML postrádá smysl pro značení významu obsahu jak konceptuálně, tak prakticky (prvky jazyka navrhují, podle mého vidění, spíše lidé pro tento úkol nekompetentní (anebo jednoduše nerozumím konceptu)).
Používám article
a používám section
(a taky
nav
). Asi věřím, že se na nich nic moc nezmění a silně
věřím, že HTML5 nebude pro parsování významu v jakkoli zjednodušeném
smyslu nikdy prakticky použitelné. Používám article
, protože
lehce zjednodušuje chápání kódu. Samozřejmě, pokud nespěchám, stále ho
zpravidla doplňuji třídou hentry
, kterou považuji za
sémanticky odpovídající, a navíc respektovanou. Díky article
a section
vím, že každý použitý div
existuje
pouze pro
- snazší definici v CSS (selekce rodiče místo výčtu jeho potomků) – i když takto seskupované prvky mohou mít sdílený význam, důvod nadbytečného markupu není význam, ale vzhled.
- pro umožnění definice vzhledu v CSS (např.
div class=sidebar
) – jednoduše jsou případy, kdy bez nadbytečného HTML požadovaného vzhledu nedosáhnete. Třeba když celý postranní sloupec má mít pozadí, rámeček, či stín.
Aside
, header
, footer
nechávám být,
protože budou spíš předmětem změny, protože mi jejich opodstatnění
není jasné a v neposlední řadě protože se na ně zlobím.
Figure
, ač lehce redundantní, není od věci, ale abych ho mohl
používat důsledně (protože proč jinak cokoliv používat), potřeboval
bych ho implementovaný v nástrojích/metajazycích pro psaní obsahu.
Co dál?
Co jsem zapomněl? Hgroup
je vyložená hloupost, to je asi
jasné. Nikdo nebude používat prvek, jen protože existuje, plus kvůli
nějakým odůvodněním přiblble-akademického rázu. Nebo vám takové odůvodnění
přijde dostačující? Time
se mi líbí a používám, ale to asi
hlavně protože zneužívat abbr
title
je vskutku
nehezký výmysl (mikroformáťáků).
Shrnutí
To je asi jasné, ale pokud nemáte nevysvětlitelné nutkání používat věci nové (bez objektivnějších důvodů) tak, jako já, asi se nic zásadního neděje, pokud stále píšete HTML dokumenty v HTML 4.01. Neprotestoval bych, kdyby někdo (můj způsob) používání HTML5 označil za lehkovážný. Ale teď mi řekněte vy: jak se na to díváte? Jak moc HTML5 používáte? I některé z RIA možností?
Komentáře (4)
k formuláři
RSS kanál komentářů
14.1. 2011 — 8:46
Používám jen to, co mi projde bez zbytečných javascriptů (modernizr apod.). Ale jedině používáním nedokončeného standardu se ten standard přivede k životu.
14.1. 2011 — 13:10
[1] Daniel Máslo:
19.1. 2011 — 23:13
Jsem na tom podobně, do nových HTML5 strukturálních elementů jsem se nadšeně pustil a po určitých problémech (1 href=„http://twitter.com/#!/machal/status/26533035959“ rel=„nofollow“>http://twitter.com/#!/machal/status/26533035959, 2 href=„http://twitter.com/#!/machal/status/26663355049578496“ rel=„nofollow“>http://twitter.com/#!/machal/status/26663355049578496) jsem teď v užívání article, foot, nav atd. spíše opatrný.
HTML5 doctype nicméně používám vždy. Dává mi větší svobodu. Jsem líný zavírat odstavce a seznamy a znát správný doctype pro HTML4, nemluvě o XHTML.
Myslím, že nové strukturální elementy začnu více používat až jasně pochopím proč je nový způsob vytváření struktury (outline) dokumentu v HTML5 tak výhodný.
V outline je myslím klíč.
I ten nejlepší dokument o outline v HTML5 z MDC href=„https://developer.mozilla.org/en/Sections_and_Outlines_of_an_HTML5_document“ rel=„nofollow“>https://developer.mozilla.org/en/Sections_and_Outlines_of_an_HTML5_document je totiž hodně daleko od praxe a hovoří o konceptech, jež jsou mi sice sympatické, ale nevidím tam ten jasný argument převeditelný do mé praxe. Jestli má někdo z čtenářů lepší zdroje, budu jim radostně trhat ruce. :)
Co se týká nových formulářových elementů a vlastností, záleží případ o případu. Na Scuku href=„http://www.scuk.cz/“ rel=„nofollow“>http://www.scuk.cz/ máme placeholder ve vyhledávacích formulářích. Hodnota získaná v prohlížečích, tam vyvažuje nutnou přítomnost javascriptového fallbacku. Scuk je ostatně na gracefull degradation postaven — těšíme se, až budem odmazávat fallbacky. ;)
Vizte Martinův článek o psaní CSS pro Scuk na Zdrojáku href=„http://zdrojak.root.cz/clanky/scukarina-zadna-drina-dil-ctvrty-jina-prace-s-css/“ rel=„nofollow“>http://zdrojak.root.cz/clanky/scukarina-zadna-drina-dil-ctvrty-jina-prace-s-css/ // doplnění ~kahi
23.1. 2011 — 4:14
K formulářům: Nové typy
input
mají jeden vyloženě pozitivní dopad – prohlížeč v dotykovém zařízení může nabídnout uživateli vhodnou klávesnici (není to jen případ iOS, obdobně se chová i Android).Přidat komentář