Podle mě.
Nastává konec kalendářního roku, a ačkoli při běžné časoorientaci se řídím aztéckým kalendářem, tak tentokrát půjdu s davem a konec roku oslavím s ním. Volně jsem se inspiroval článkem Jiřího Bureše, který to pojmul kapku seriózněji, k čemuž já bohužel nemám buňky. Haha, no pojďme na to. Co mě v roce 2006 zaujalo přede vším?
</texy>
Vánoce jsou přede dveřmi, takřka zdvihají ruku ke zvonku a vy už byste měli mít dárky pro sebe i své bližné, nakoupené, zabalené, skryté a připravené. Že nemáte? Chyba!
…ostatně tlustý balíček knih by pod stromečkem neměl nikdy chybět.
Říká Radek Hulán, a já s ním naprosto souhlasím. Není nad to, když dostanete dárek, který můžete ještě o svátcích darovat někomu jinému, k čemuž jsou knihy jako stvořené. S takovým svetrem je to horší.
O tom, jak obdarovat sám sebe a přitom se překvapit si povíme příště, dnes vám chci doporučit pár kousků krásné literatury, která by vám měla přinést potěšení i poučení zároveň.
</texy>
Módou posledních dnů je AdSense, systém od společnosti Google, umožňující proměnit váš blog ve vydělávající business. Musím se přiznat, chvíli jsem také váhal, zda půjdu cestou mnoha a mnoha spolublogerů a ověsím svůj deníček reklamou. Pak jsem si ale uvědomil, že tady na něco takového není dost místa. A jelikož po výdělku jsem i přes ten zádrhel i nadále toužil, musel jsem vymyslet jak z bludného kruhu ven.
Promnul jsem si ruce, namazal je
indulónou a dal jsem se do práce. Během několika chvilek jsem naprogramoval
nový reklamní systém, AdVent™, který má oproti Google AdSense™ mnoho
výhod. Tisíce. Možná miliony. Vychvalování přenechám šťastným
inzerentům a webmastérům, znám zákony tety Etiky a také vím, že
sebechvála nevoní.
Proč AdVent? Odpověď je nasnadě. Můj reklamní systém funguje na dobře známém principu ventilátoru – odtud to „Vent“. A také je lepší než AdSense. Odtud to „Ad“. Jestli si myslíte, že to „Ad“ je pouhé parazitování na o něco známější konkurenci, pak musím oponovat: přečtěte si tohle, a zajisté změníte názor.
Zpět k ventilaci. Princip ventilátoru je prostý, přesto jeho podobnost s AdVent vysvětlím. Ventilátor fouká. Ventiluje. AdVent taky. V tom je ta podobnost. Chápete?
Tak jinak. Najděte si v libovolném tištěném periodiku reklamu na cokoli, nastříhejte ji na malé kostičky o hraně 1.2 cm a naberte ty papírky do hrsti. Chrstněte je proti puštěnému ventilátoru a pozorujte, jak vám poletují cimrou, až nakonec přistanou na zemi a po čase se zavrtají do koberce. Přesně takto funguje AdVent. Budoucnost webové reklamy.
Ne, nemám je rád. Vánoce jsou pro mě pouhý zvyk. A jak to dělám i všem ostatním zvykům, i tento zpochybňuji. Předtím podrobuji zkoumání. Potom porušuji.
Vánoce jsou hezké období, čas pohody, odpočinku a pohody. To jsem si myslel. Když jsem byl malý. Pak jsem ale dospěl a začal myslet. Jsou Vánoce opravdu hezké? Dopracoval jsem se k názoru, že ne. Vánoce jsou hnus.
Nejhorší ze všeho jsou ty davy. Hustota obyvatelstva v ulicích města začíná růst někdy začátkem listopadu a rojí se čím dál víc až do štědrého večera. Dnes je kolem osmého prosince a už to začíná být k nevydržení. Lidé vyrazili do ulic a nevědí, co by si počali. A tak se motají, motají se pod nohy nám všem, kteří chodíme s cílem. Nemluvím tu o důchodcích. Jejich chůze je sice pomalá, zato předvídatelná a nikdy nechodí ve skupinkách a neblokují chodníky v celé jejich šířce.
Mluvím tu o mladých lidech. O lidech, kteří mají v nohách stejný, ne-li větší potenciál než já, a co dělají, co dělají? Místo aby šli, oni se mátoží a zastavují bez ohledu na ostatní účastníky pěší dopravy. A co víc, dovedou mistrně blokovat průchod i tou nejširší pěší zónou, jakou si umíte představit. Zastavují se u výloh, dávají se do pohybu, znenadání mění směr i rychlost. Jsou to ti samí lidé, kteří chodí s otevřenými deštníky ještě dlouho poté, co déšť ustane a rozumný člověk (ten co si uvědomuje možná rizika) nemá jinou možnost, než přejít na druhý chodník, pokud nechce přijít o zrak – jelikož tito lidé svou nepředvídatelnou povahu projevují i při manipulaci s deštníky.
</texy>
Jak číst tento blog? Tato otázka sice nepatří mezi často kladené, ale měla by. Lidé si často myslí, že věcem rozumí, a přitom pravda je někde zhola jinde. Nerozumí! Tak proto přináším přehledný a dobrý návod na to, jak číst můj blog.
Tip 1
Zdá se vám, že mluvím od věci? Že nejdu přímo k jádru problému? Že zbytečně odbočuji? To máte naprostou pravdu. Je velmi dobře známo, že na slupce se zdržuji nesrovnatelně déle než v samotném jádru. Ono se vlastně stává jen občas, že bych se v článku dobral samotného problému. A pokud tato výjimečná událost nastane, a na konci článku vám sdělím definitivní odpověď, všeřešící formuli, nikde není zaručeno, že odpovídám na otázku, již jsem položil na začátku článku.
Zapamatujte si: Pokládá-li Kahi otázku, nepočítejte s odpovědí!
</texy>