Svatodušní svátky

Začátek

Nevzpomínám si, kdy, kde a za jakých okolností nastartovala moje úvaha na téma Co znamená být svatý, tento spot tedy nezačne obligátním (och, jak ohavné slovo) když.

Definice, kterou jsem si vytvořil ve své hlavě bez inspirace jakýmikoli vnějšími prameny zněla: „Mít něco společného s Bohem.“ Mít něco společného s Bohem je však definice velmi široká, a zdá se že i nepravdivá (protože je příliš široká), musel jsem ji ale rozšířit z toho důvodu, že svaté může být cokoli. Většinou jsou to lidé, svatý Konstantin, svatý Jeremiáš, svatý Jan z Nepomuk. Svatost svaté trojice by byla pochopitelná, kdyby trojici (anglicky trinity) tvořili tři svatí lidé. Svatý otec a svatý syn – budiž, ale svatý duch? To nevím co je, ale to vlastně není obsahem tohoto zamyšlení, budeme tedy věřit, že křesťani (anglicky Christian) věděli, co dělají, když ducha prohlásili za svatého. Hlavní ale je, že je vidět, že nejen lidé mohou být svatí. Poněvadž dále existuje: svatý růženec (něco jako kříž, myslím), Svatá říše římská, svatá prostota, a tak bych mohl pokračovat, dokud by se Google nezavařil. Nemůžeme tedy říct pouze, že svatý je ten, jenž šel příkladem. Je nutno to doplnit.

Takže je jasné, že svatí nejsou jen lidé. U nich je to zřejmé – jsou svatí, protože se nějak zasloužili o rozšíření křesťanství, šli vzorem v duchu křesťanské ideologie, pokud možno přes prarůzné překážky. I církev si, zdá se, myslí, že bez práce nejsou koláče, takže pokud vás neukřižují nebo neukamenují, tak moc šancí stát se svatým nemáte. Existovali i zoufalci, co se báli přímého násilí, a tak radši zvolili cestu pokorného masochistického života v ústraní. Některým se to podařilo, a stali se svatými. Ale u věcí to, proč se staly svatými, tak zřejmé není.

Vsuvka

Zeptal jsem se třech náhodně vybraných kamarádů, na otázku: „Můžou kněží onanovat?“
Nosi stejně jako já nevěděl, zda je to hřích, takže nevěděl, zda mohou.

Sosol (velmi vzdělaný člověk, na svůj věk) věděl:

u křesťanských církví ne, jednoho hezkého dne nějakej magor chybně interpretoval Onanův hřích a následný boží trest a od té doby je to považováno za hřích. Takže nejen kněží, ale ani křesťani obecně by neměli. přinejmenším katolíci.

Juhy rovněž věděl:

Vzhledem k tomu, že Adam byl jako první člověk v ráji jistou dobu sám, nic jiného než onanie mu nezbývalo, tudíž je to naprostá přirozenost, nikoli hřích.

Pokračování

Kde jsme to skončili? Co je to svatost? Považuji to za diplom, který dostanou ti nelepší absolventi života od křesťanské…ho orgánu. Tak jako student úspěšně projde peklem, aby si odnesl maturitní vysvědčení, potažmo pár písmenek před jméno, tak řečený titul, svatý člověk si zasloužil přívlastek svatý za rovněž obdivuhodné činy.

Nojo, ale jak je to s neživými věcmi? Proč je Bible svatá a co by bylo jinak, kdyby svatá nebyla? Na tento problém mám přirozeně také svoji teorii. Svatost se dle mého mínění uděluje věcem, které nesmí být dobrým křesťanem opominuty a má být vyzdvižen jejich význam. Lidé dostávají titul, který značí, že onen člověk byl ochoten zažít na své životní cestě muka a věcem je přidělována svatost, jakožto certifikát, potvrzující jejich kvality!

Myslím, že teď je to jasné. Svatost je razítko, které dostane cokoli (nejen Valentýn, ale i válka nebo inkvizice), nad čím by se vyznavači křesťanství/přís­lušného životního názoru měli pozastavit. Musím jít spát. Svatá pravda.