Pud sebezáchovy znenadání pravil: „Petře, přece nechceš
pracovat?!“
„Jistěže ne, blázníš?“, reflexivně jsem se ohradil. Od loňské
zkušenosti s fyzickou prací trpím děsnými sny, a z občasných pokusů
o psychyckou práci mi pokaždé naskáče vyrážka.
„Tak to ti zbývá jediné…“, řekl a nasadil výraz inteligenta.
„A to je…?“
„Musíš podat přihlášku na vysokou školu. A dostat se tam, ovšem.“.
A tak to začalo. Zítra budu muset prófům a děkanům a všem ukázati, zač
jsem toho loket!
Kontrastní obrazy jsou mi značně sympatické.
