Kahi's mindprint

Úvodní stránka

• Nezapomínejte na Gzip

  • Publikováno: 24.1. 2007

  Za jeden z všeobecných smyslů webblogů považuji funkci připomínací. Člověk je tvor nedokonalý, ne vždy se mu ty zajímavé a dobré myšlenky v hlavě usadí, rády někam utíkají. Dnes budu toho dobra a připomenu vám něco, co jistě víte, anebo si alespoň myslíte, že to víte, a to je přínosnost gzip komprese webových dokumentů.

  Proč chodit kolem horké kaše, ne, neznám exaktní čísla, která by vám svojí chladnou jistotou sdělili skutečnou přínosnost gzip komprese. Nevím, kolik lidí, tak jako já, jsou odkázáni na pomalou (např. GPRS) linku a rovněž nedisponuji čísly, které by mluvili o ušetřených procentech, kilobajtech, či sekundách díky zapnuté gzip kompresi prohlížených stránek.

  Přínosnost komprimování stránek znám pouze z toho subjektivního, empirického hlediska. Vím, že stránky s mnoha a mnoha komentáři (např.) či stránky obsahující velké množství textu (např.) se mi načítají nepříjemně dlouho, a také z pozorování vím, že zapnutí gzipu učiní v stahování velmi znatelný rychlostní pokrok.

  Kdysi, s podstatně větší jistotou na jazyku psal o tomto tématu Radek Hulán, z jehož článku jsem si také vypůjčil dva řádky PHP kódu (viz níže) a přidal je např. do stránek Red Dwarf Searchu. Ve scénářích je patrná úspora více než 60% průtoku dat, ve vyhledávání kolísá kolem obdobných hodnot.

  if (function_exists('ob_get_level') && (ob_get_level() > 0))
    ob_start("ob_gzhandler");

  Nevím jak jiné publikační systémy, ale WordPress v nastavení umožňuje gzip kompresi zapnout. To jen tak na okraj, kdyby jste náhodou měli cestu kolem :-). Třeba tím jedním kliknutím někomu ze svých čtenářů ušetříte pár vteřin čekání.

  Pokračování

• Bankovní rozladění

  • Publikováno: 22.1. 2007

  Ačkoli – či možná právě proto, že na má bedra doléhá období zkoušek v plné síle, nalézám si chvilku času, abych si trochu zahanil. Hanit přirozeně nehodlám bezdůvodně.

  Víte, ta Česká spořitelna mě ale neuvěřitelně sere. Se vší pravděpodobností tam nebude o idioty nouze. Tuhle po čtvrt roce mi poslali výpis účtu. Po čtvrt roce – poněvadž zcela zrušit zasílání výpisů není možné. Tudíž jsem si alespoň interval maximalizoval. Řekněte mi: jaký význam má pro mě… pro kohokoli výpis z účtu s více než měsíc starými údaji, když má (on, já, všichni!) možnost nechat si zprávy o změnách zůstatku posílat na mobil nebo e-mail. Je to pitomost. A jak dlouho se k této modernizaci rozhoupávali!

  Ale k věci. Nejedná se o novinku, neboť toto mě sralo už tehdá před lety. No nyní, když opět po mnoha měsících držím v ruce (ještě horký) výpis z účtu, koukám (nepřekvapen…), že nic se nezměnilo. V naší české spořitelně se patrně nenachází nikdo, kdo by zvedl hlas a řek: „Nechť už ty sračky ve výpisech nevidím!“ Jistě, sračky. Každý boží měsíc připočítávány úroky – v mém případě v řádech korun, no spíše halířů. Poštovní položky v řádech korun. Výdaje za výběr z ATM (opět zanedbatelné částky). Desítky a desítky zbytečných informací – jež zovu sračkami. Kdo to čte? Koho to zajímá? Nečtu to, nezajímá mě to. Teprve nedávno jsem zjistil, že už nepoužívám studentský účet, že už si platím měsíční paušály za vedení toho a tamtoho… ale to jen tak. Pro zajímavost. Řekla mi to bankovní úřednice. I takové věci se mohou skrývat v kupce sena.

  

  Pokračování

• Jak nebýt nikdy nemocný

  • Publikováno: 16.1. 2007

  Jeden kamarád se sklony k přehánění by řekl, že zdraví vám zaručí pravidelný a kvalitní sex, pokud možno alespoň šest hodin denně. Možná má pravdu, nevím, nejsem si zcela jist, a proto jsem připravil vlastní návod, určený nejen pro zahořklé, osamělé případy, ale vůbec pro všechny.

  V několika bodech si řekneme jak si zachovat zdraví a v tom posledním vám prozradím, jak se, když už není východiska, nemoci zbavit. Než dojdeme k bodu poslednímu, probereme si pár základních, preventivních opatření, jejichž dodržováním byste se měli vyvarovat vzniku tzv. kritických situací. Na ně pozor. Pozor na kritické situace! Nemoc je pěkná děvka a má ve zvyku se na vás nalepit zrovna když jste na tom nejhůř. Po takové noci naplněné náročným programováním je potřeba si pořádně odpočinout a nedovolit jí aby využila vaší chvilkové slabosti! Co to dělám? S praktickými tipy jsem vlastně chtěl začít až… teď!

  </texy>

  Pokračování

• O marnosti upgradování

  • Publikováno: 14.1. 2007

  Jak tak pomalu stárnu, děje se se mnou mnoho věcí. Oslovuji lidi, abych jim sdělil, že jsem zapomněl, co jsem jim chtěl říci. Třeba. Nebo začínám řešit – pro jiné běžné – životní problémy. Co budu jíst? Kde to koupím? Kde na to vezmu peníze? Kostnatím… Dříve pružné chrupavky v mém těle kostnatí. A také mozkové pochody kostnatí. A taky… přestávám upgradovat software.

  Tuhle jsem se rozhoupával, že si stáhnu novou Mirandu. Ano, stáhl jsem ji, a obratem ji smazal, protože z changelistu jsem nedošel pochopení, co je vlastně tou novinou, která stojí za výměnou čísla ve verzi. Odjakživa si ssebou nosím představu, že změna prvního čísla ve verzi je vždy ekvivalentem funkčního pokroku. Jak se zdá, není tomu tak, počínaje minimálními pokroky v nakousnuté Mirandě (která se možná snaží popohnat své verzování k celým číslům, které jakživ vzbuzovaly zájem, důvěru a konečně vyšší stahovanost) a mikroskopickými změnami Firefoxu verze 2 konče.

  

  </texy>

  Pokračování

• Mám rád WordPress. Proč?

  • Publikováno: 10.1. 2007

  Je to jednoduché. Protože WordPress je jednoduchý. A já jsem také jednoduchý. Nebo spíš… snažím se být. Pěstuji se do podoby jednoduchého člověka. Nebyl jsem tím obdařen přírodou – ona si přála, abych byl složitý jako puzzle o 5000 dílcích – a já si zas přeji, abych byl jednoduchý. Myslím, že se mi to do značné míry daří. Ještě jsem vlastně nezmínil, proč směřuji k jednoduchosti ducha… je to jednoduché. Je to dobré pro mou práci. Dělám weby a věřím, že nejlepší weby jsou jednoduché weby. Weby, na kterých i jednoduchý člověk nalezne to, co potřebuje, dozví se to, co se dovědět chce a pochopí věci i bez žhavení mozkových buněk do ruda.

  Někdo dobrým, jednoduchým webům říká weby „2.0“, ale popravdě, tento termín bytostně nesnáším. Nehodlám to vysvětlovat, mé motivy nejsou důležité. Já jednoduchým webům – webům vytvořeným na míru uživatelům – webům vytvořeným dyzajnéry, nikoli programátory – říkám prostě dobré weby.

  WordPress, jak se mi tak zdá, to pochopil: že dobrý web je web, který nepotřebuje nápovědy, ba i kontextové vysvětlivky pouze ve zvláštních případech. Uvědomil si, že cestu neurčuje on, nýbrž přání uživatelů a cesta, po níž šlapou uživatelé, se těžko ohýbá! Mnohem méně úsilí vyžaduje poznání té cesty, a vytvoření webu podél ní. Odpadne nutnost nápovědy, neb vše bude na tom místě, kde to cestovatel sítí očekává a navíc systém získá pozitivní body za svou přívětivost. Takto se dnes dělají weby. Nesnesitelně lehké k užívání.

  Netvrdím, že WordPress té bájné mety dosáhl, koneckonců bájné cíle jsou z principu nedosažitelné, ale míří jejím směrem. A toho si na něm cením. Vybídněte také své uživatele, ať vám ukáží svou cestičku!

  Pokračování

Stránkování

• Starší články
• Novější články