Na dyzajn se zapomíná

Při čtení rozhovoru, v němž Veerle Pieters zpovídala tvůrce programu CSSEdit, jsem si vzpomněl na jednu svou nedávnou myšlenku, totiž že na dyzajn se zapomíná.

Má myšlenka (která je přirozeně i myšlenkou mnoha jiných lidí) vychází z citace, kterou má shodou okolností opět na svědomí Veerle:

Design is more than just making things look pretty.

Nad tím je potřeba se zamyslet. Zvláště, operujete-li v prostředí, kde se slova dyzajn a dyzajnér používají. Tu citaci chápu následovně.

Dyzajn není pouze povrch věci, krása, líbivost… ale zasahuje mnohem hlouběji. Zasahuje do pochopení, k čemu věc má sloužit, a do uvědomění, jak by ta věc mohla sloužit co nejlépe. Dobrý dyzajn považuji za skloubení vícero hledisek – do jejichž čela stavím použitelnost, neboli jak snadno se věc používá, jak dobře padne člověku „do ruky“, jak pohodlně bude plnit svůj účel.

Nezáleží o čem konkrétně je tu řeč – dyzajn má webová stránka stejně jako deštník nebo francouzský klíč. Ty věci se liší pouze v důrazu na jednotlivé části dyzajnu. Co mají společného, je funkce. Protože funkce je důvod existence každého lidského výtvoru. Považuji se za webdyzajnéra, dám vám tedy příklad odsud: webová stránka vzniká kvůli své funkci: prodávat výrobky, poskytovat služby, poskytovat informace, budovat image, budovat značku, sdělovat myšlenky, sdílet data, vzdělávat, bavit, komunikovat, cokoli. I webová stránka vzniká za nějakým účelem. Na ten se ale často zapomíná.

Takovéto myšlenky mě přepadly při čtení zpočátku zmíněného rozhovoru. Program, aplikaci CSSEdit vytvořil člověk, který není pouze programátorem – je i dyzajnérem. Pokud si ten rozhovor přečtete, zjistíte, že při přidávání dalších funkcí do svého programu strávil dost času tím, že přemýšlel jak to udělat. Ne z technického pohledu programátora, nýbrž z pohledu uživatele. I mou zkušeností je, že často není problém zapojit do stroje další ozubené kolečko, přidat další funkci. Problém bývá při rozhodování, jak tam to kolečko/funkci zapojit, aby se včlenila do programu jako celku. Aby dobře zapadla, aby spolupracovala, aby vykonávala svou funkci jak to nejlépe půjde, v souladu se vším ostatním.

CSSEdit má úspěch, protože má dobrý dyzajn. Ne vzhled. Použitelnost! Dobře se s ním pracuje. Je chytrý. Tuší, co uživatel může chtít, jde mu naproti. Jeho tvůrce ho tak zamýšlel. Dříve jsme byli svědky takzvané rádoby-použitelnosti. Kupříkladu operační systémy řady Windows obsahovaly a v menší míře i dnes obsahují řádku funkcí, které měly pomoci uživateli, dát mu tu informaci a funkci, kterou by možná mohl požadovat. Tyto prvky vznikly bez uvážení. Nebyla položena otázka, zda opravdu ta funkce uživateli pomůže, či zda to není možno udělat jinak a lépe. Ohleduplněji. Přemýšlení bylo věnováno příliš málo času – a tak byly naprogramovány „vymoženosti“, které dodnes lidem otravují život.

Chtěl jsem jenom říci… než něco uděláte, zamyslete se. Vžijte se do pozice uživatele. Nejoblíbenější výrobky nestojí na kvalitním materiálu nebo dílenském zpracování. Stojí na použitelnosti. Vytvořili je totiž znalci uživatelů.

Uživatelé sami.


Komentáře (1)

RSS kanál komentářů

  1. [...] Někdo dobrým, jednoduchým webům říká weby „2.0“, ale popravdě, tento termín bytostně nesnáším. Nehodlám to vysvětlovat, mé motivy nejsou důležité. Já jednoduchým webům – webům vytvořeným na míru uživatelům – webům vytvořeným dyzajnéry, nikoli programátory – říkám prostě dobré weby. [...]

Přidat komentář

Nápověda ke psaní komentářů

Zde formátuje Texy!

  • *zvýraznění*
  • **silné zvýraznění**
  • > citace
  • "odkaz":http://kam
  • [4] reakce na komentář
  • zdrojové kódy a více

úplně nahoru