To je teď celá moudrost moje

Nyní, po noční oslavě života, mám chuť seznámit vás se dvěma básněmi, na které jsem si před chvílí vzpomněl.

To je teď celá moudrost moje:
Milovat hlučnou vřavu boje,
za nocí vnikat do snů žen
a trochu býti zadlužen,
pískat si, jak mi zobák narost,
vínem si plašit s čela starost,
svůj život rychle utratit,
nic nezískat, nic neztratit.

To byl František Gellner: To je teď celá moudrost moje, ze sbírky Po nás ať přijde potopa (respektive Druhé drobky z Františka Gellnera).

Konečně vyrazím na dráhu zločinu
nějakou zapadlou poštu si očíhnu
vejdu a zasyčím na ženskou u kasy:
Naval sem peníze, nebo ho vytasím!
vím, je to riskantní, může se lehce stát
že zdrhnu s výkřikem: Už mi zas nechce stát!

A to byl J. H. Krchovský. :-)