Dojmy z WUD, aneb problémy mladých designerů
V listopadu byl World Usability Day na téma Zdravotnictví & User Experience. (V maličkém týmu převážně designem nepostižených jsme měli za úkol hledat a zkusit řešit denno-denní problémy vozíčkářů.) Poznamenal jsem si pár reflexí či asociací k našemu procesu.
Není snadné:
1. rozlišovat problém a řešení
- držet se v abstraktní rovině, bavit se o problému či potřebě v co nejčistší formě (problém není chybějící {řešení}, ale něco mnohem primárnějšího)
- k řešení přistoupit, až je kvalitně vyjádřen problém
- i když se zabývám řešením, procesem je neustálá validace nápadu problémem a v zápětí přechod zpátky k „tvorbě“. Smysl práce se vytrácí v okamžiku, kdy přestáváme validovat. (Tohle zní samozřejmě a při příští revizi to možná budu chtít odmazat, ale riziko ztracení se ve vlastní práci (protože je zábavná, odměňovaná, jinak naplňující, …) je nedaleko.)
2. rozlišovat mezi problémem uživatele a vlastním problémem
- vlastní zkušenosti s (podobným) problémem mohou být při práci přítěží, pokud designer od nich nezvládá odhlížet
Když jsem se dřív podílel na designu Slevomatu, strávil jsem dost času designem pro sebe; to jsem si uvědomil až s odstupem času. A naopak, pokud jsem tam udělal něco, co považuji za dobré, tak jsem to nedělal pro sebe, nemohl jsem použít svoji intuici, být svým vlastním validátorem. Teď je mi příjemnější, když dělám na produktu, který není určen pro mě. Pak je snazší dělat to racionálně.
3. nepodléhat vlivům a neodevzdávat kompromisní výstup
vždy jsou limitace, ale pro kvalitní výsledek je potřeba nad nimi zavřít oči, a až později si klást otázku, jak se dá řešení implementovat, jestli to klient schválí nebo jestli to někdo zaplatí. ústupky v kvalitě kvůli snazší obhajobě jsou bohužel normální, ale zpravidla nejde o nic jiného, než nezájem a pohodlnost.
já vím že práce by se nakonec měla implementovat a zaplatit a povědomí designéra o pragmatické stránce světa je prima, ale nabádat k odhlížení od této nezbytnosti v zájmu kvality výsledku mi přijde důležitější.
Komentáře (1)
RSS kanál komentářů
8.1. 2014 — 20:57
Zejména rozlišování vlastního problému a problému uživatele v abstraktní rovině je důležité.
Přidat komentář