Géniem snadno a rychle

Je snadné a rychlé stát se géniem, pokud už géniem jste, jinak to může být pomalá a bolestivá cesta, plná toho nejhrubšího utrpení, trýzně a slz. Pokud ovšem nečtete internetový magazín Kahi's mindprint, který je s to vám dopomoct ke genialitě tak jak praví titulek – snadno a rychle.

Co by to bylo za výzvu, kdyby vám v cestě nestály nějaké překážky. Na putování ke genialitě se setkáte s řádkou zapeklitých problémů, tou největší překážkou jste však vy sám. Ano, ty největší z potíží naleznete právě ve svém nitru. Na cestě ke genialitě především…

proces vývoje od blba ke géniovi

1] Nesmíte být naprostý tupec. Naprostým tupcům není pomoci. Jsou to ztracené případy, které nikdy vytoužené mety nedosáhnou. Naštěstí vy k nim pravděpodobně nepatříte, protože se nacházíte na intelektuální půdě, na kterou noha tupce zavítá jen zřídkakdy, a vždy je to návštěvník přicházející z vyhledávače Seznam, ale to jsem odbočil. Nemusíte být téměř-génius, abyste se mohl stát skutečným géniem. Stačí, když budete vlastnit minimální (těžko přesněji definovatelné) množství ryzí inteligence, případně byste si mohli vystačit i s běžně dostupným selským rozumem.

2] Pochopte ostatní génie. Je klíčově důležité uvědomit si, co je vlastně génius za člověka. Je mylná představa, že génius je vyvolený jedinec, jeden z milionu, obdařený nadlidskou inteligencí. To vše je jen převlek. Génii se stávají právě ti lidé, co se génii stát chtějí, a usilovně na tom pracují. S jejich inteligencí to má souvislost jen pramalou, vizte předchozí bod.

Být géniem je hrát hru. Hru na někoho, kdo nejste. Znáte to z běžného života. Před někým ze sebe děláte děsného postelního kance, v jiném kolektivu si kupříkladu budujete image intelektuála-literáta-poety, nehledě na skutečnost, že ve skutečnosti… jste nula. Ačkoli jste nula, neházejte srp do žita. Zatím to nikdo neví, a když se budete nadmíru snažit, podaří se i vám samotným zapomenout na svůj skutečný osobnostní nulový profil. Klíčem ke genialitě je…

3] Víra ve vlastní genialitu. Nejsnáze přesvědčíte své okolí tak, že sami budete své genialitě důvěřovat. Není to nic snadného, několik prvních týdnů, měsíců, let (v závislosti na počáteční inteligenci) budete muset věnovat své úsilí do sebekontroly. Génius nesmí říkat, psát, nebo jinak produkovat nesmysly. Musí mít pod kontrolou své výstupy. Teď myslím výstupy myšlenkové, nikoli fyzické.

Až se zbavíte nešvaru prozrazovat na potkání svou blbost, pak můžete začít s budováním víry. To ale předbíháme. Jistě pro vás nebude potěšující poznání, že skrývání vlastní hlouposti dá dost práce. Zaprvé musíte svou hloupost odhalit, za druhé ji musíte umlčet. Umlčíte-li ji doslova a použijete Kleinhofferův postup, tedy zanevřete na verbální komunikaci, opřete se o výmluvnou mimiku (i to chce tréning!) a osvojíte si tucet kvalitních frází, pak si můžete starost s rozpoznáváním vlastní tuposti odpustit.

Jste v stavu, kdy pomalu zapomínáte, že jste nula. Máte zvládnutou komunikaci génia, napůl už jím jste, něco tomu chybí. Ano, chybí druhá půle génia. Tou je víra. Když uvěříte ve vlastní genialitu, nepřekonatelnost svého ducha, sebevědomí hvězdy, jste géniem. Je už jen a jen na vás, jestli se rozhodnete stát skromným géniem, nebo géniem exhibicionistickým, neváhajícím ani chvíli srazit svého názorového soupeře do kolen jednou z předpřipravených vět, případně gest.

Jak vidíte, není to nic těžkého, s trochou snahy to zvládnete i vy, a to je co říct. Přeji příjemný a rozkvetlý zbytek života v hedvábné měkkosti vlastní nekonečné geniality…

Update

Jelikož se mi za posledních pár hodin nahromadilo ve schránce asi 2.000 dopisů s dotazem, jaké že jsou mé oblíbené komunikační trháky, odpovím tímto způsobem, i pro čtenáře budoucí.

Jednou z mých oblíbených vět je: „O tom by se dalo polemizovat, ale budiž.“ Dívejte se přitom do země a naklánějte hlavu tu lehce na pravou stranu, tu na levou.

Dále doporučuji otázku: „Jsi si tím opravdu jist?“ Nezapomeňte na důraz na začátku slova opravdu. Je vhodné obměňovat s obdobnými dotazy, například „Ty jsi o tom skálopevně přesvědčen, viď?“ (náklon hlavy, shovívavý úsměv, ironický tón hlasu) nebo rychlé a drtící „Myslím, že nemá cenu přesvědčovat tě o opaku.“

Ve vybrané společnosti doporučuji experimentovat s cizími výrazy, případně archaickými spojkami, vždy je i dobré znát jejich význam, i když to není bezpodmínečnou nutností. Rád užívám: „Mám z toho takovou ambivalentní impresi.“ – obzvláště se tato fráze hodí při odchodu z kina, divadla, nevěstince, nebo jiného střediska kultury.

Sváteční chvíle u prostřené tabule rád zpestřím i větičkou: „Musím se obdivovat genezi skulptur vašich pektorálních partií!“ A pak už jen s patřičnou hrdostí, avšak nenápadně, pozoruji údiv – ale hlavně obdiv ve tvářích svých spolustolovníků.


Komentáře (15)

k formuláři

RSS kanál komentářů

    • Komentář číslo: 1
    • *
    • Jméno: Ondřej Pohorský
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 13:22

    Nikterak frapantní článek. Jen nás to opět a opět utvrzuje v tom, že jsi o své genialitě skálopevně přesvědčen, viď? (náklon hlavy, shovívavý úsměv, ironický tón hlasu)

    • Komentář číslo: 2
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 13:36

    [1] Ondřej Pohorský: – Správně Ondřeji, máš poměrně dobrý náběh… Bohužel jsi to nemohl vědět (protože jsem to v článku nezmínil), že než se pustíš do diskuse, je dobré si ověřit, jestli se nesetkáváš se skutečným (nikoli rádoby-) géniem. To pak mohou veškeré tvé arivistické tendence nabýt groteskního rázu…

    • Komentář číslo: 3
    • *
    • Jméno: Ondřej Pohorský
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 14:26

    [2] Kahi: – nepodceňuj své čtenáře, milý autore. “Ověření geniality” dvěma nezávislými kuchyňskými spotřebiči samozřejmě proběhlo. Výsledek byl v obou případech negativní, tak jaképak arivistické tendence. Nebuď tak ostentativní, Kahi, to by se mamince nelíbilo.

    • Komentář číslo: 4
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 14:47

    [3] Ondřej Pohorský: – Jsem rád, že jsi si uvědomil absurdnost pokusu vyhrát zde nějakou diskusi a dávaš přednost odpalu do outu, abych použil hokejovou terminologii.

    • Komentář číslo: 5
    • *
    • Jméno: Ondřej Pohorský
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 15:55

    [4] Kahi: – Dobrá tedy. Není jiného zbytí než pistole za rozbřesku. Ať olovo ukáže, kdo z nás je hoden pomníku v síni géniů a kohože existence a blog bude navždy zapomenut. Čekám tě se sklenkou Cabernetu na Moravském náměstí v den třetí týdne následujícího až slunce vystoupí nad obzor.

    • Komentář číslo: 6
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 15:58

    [5] Ondřej Pohorský: – Staniž se, i když bych v duchu spravedlnosti upřednostňoval souboj na ostří meče… Od dob střelného prachu už nevítězí ti lepší. Ale budiž, podřídím se.

    • Komentář číslo: 7
    • *
    • Jméno: Huggi
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 19:31

    “Ipso dixit, kahi, ipso dixit” (R.G.)

    Kdyz uz sme u toho..jaky je vyssi stadium..za par dni bude podle toho navodu kazdej druhej genialni..tim padem to bude zase jen sedej prumer..:D

    • Komentář číslo: 8
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      1.4. 2007 — 20:01

    [7] Huggi: – To je prosté, Huggi. Až začnou novopečení géniové splývat v šedou hmotu, pak upravím definici, nebo prostě napíšu kritiku na génia a dokážu, že být géniem je nuda a ten pravý život je bakchantský (např.). Vidíš, je to prosté.

    • Komentář číslo: 9
    • *
    • Jméno: SuE
    • Odesláno:
      2.4. 2007 — 9:16

    já bych si tedy počkala do toho bakchantského stadia, tak šup, šup, množte se géniové :-)

    • Komentář číslo: 10
    • *
    • Jméno: Filosof
    • Odesláno:
      2.4. 2007 — 17:04

    Muhehe.. víra Ti na dokonalosti nepřidá.. tu dělají činy.

    • Komentář číslo: 11
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      2.4. 2007 — 19:02

    [10] Filosof: – Dívej Filosofe. Jednak tady nejde o dokonalost. Génius není dokonalý, nesmí být do konalý ve všech ohledech. Génius sice má intelekt (…) a všechny tyhle schopnosti, ale aby byl skutečným reálným opravdovým géniem, tak musí mít nějakou pihu na kráse. Třeba je extrémně snadno vytočitelný cholerik, nebo je agresivní vůči psům, nebo se v noci pomočuje, když se mu zdá o tancujících baklažánech, to je fuk. Není dokonalý, nemůže.

    Takže kdybychom nahradili slovo dokonalost slovem genialita, tak musím uznat, že nemáš pravdu. Víra není ryze vnitřní věc a v každém případě se projektuje i navenek a podobně jako září uvnitř mysli člověka, tak (ve zmírněné podobě) září i navenek. Jestli jsem správně pochopil tvou reakci…

    • Komentář číslo: 12
    • *
    • Jméno: DeadEgghead
    • Odesláno:
      3.4. 2007 — 12:38

    Jsem zvědav, kolik lidu se teď přihlásí s tím, že jsou geniální, jako my ;)

    • Komentář číslo: 13
    • *
    • Jméno: Filosof
    • Odesláno:
      3.4. 2007 — 14:58

    Nu každopádně, pokud génius není dokonalý, tak to není nic, co bych hledal :-) navíc pokud nesmí být.. tak přeji příjemné bariéry :-)

    • Komentář číslo: 14
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      4.4. 2007 — 1:30

    [13] Filosof: – nemusí, nechce, nebude a mimochodem nemůže. smí, co by nesměl, ale jelikož nemůže, snaha je pak marným pachtěním bez cíle. to génius nedělá. ne? :-)

    • Komentář číslo: 15
    • *
    • Jméno: Filosof
    • Odesláno:
      7.4. 2007 — 17:04

    Znám pár lidí, kteří jsou dokonalí ve spoustě věcí, do kterých se pustí.. ale géniové to věru nejsou.. ale máš pravdu v tom, že když konstatuješ, že něco nejde, tak to nejde.. aspoň v tvém mikrovesmíru..

Přidat komentář

Nápověda ke psaní komentářů

Zde formátuje Texy!

  • *zvýraznění*
  • **silné zvýraznění**
  • > citace
  • "odkaz":http://kam
  • [4] reakce na komentář
  • zdrojové kódy a více

komentáře

úplně nahoru