Genialita a šílenství

Před nedávnem jsem se otci mimoděk zmínil, že z češtiny se bude psát maturitní slohovka. Očividně nemá velkou důvěru k mým literárním dovednostem, nu vyzval mě, ať něco napíši. Ať si vyberu z témat, která jsem mu v té souvislosti ukázal. Hrdě jsem odvětil, že mi je to fuk, téma jako téma. A tak volba padla na téma Co je moudrost a co šílenství? nebo tak nějak.

Pod pohrůžkou zabavení internetu jsem to tedy před chvílí napsal, a tady to máte, myslím, že je to majstrštuk, a to jsem si to ani nijak zvlášť po sobě nečetl. :)

Chceme-li nalézt rozdíl mezi genialitou a šílenstvím, musíme si nejprve uvědomit, co které slovo znamená, neboli prvně musíme určit definici, která bude tyto slova popisovat, aby čtenář byl schopen v plné míře pochopit text včetně všech obsažených souvislostí a logických struktur.

Kdo je to génius? Je to člověk inteligentní, který bravurně a s přehledem zvládá všechny situace které mu život připraví? Dle mého názoru to opravdu není definice génia. Génius nemusí být mistrem života, ba nemusí být vůbec schopen řešit běžné potíže, dalo by se říci, že může klidně v životě plavat. Důležité ale je, že musí vynikat. Alespoň v jednom oboru, jedné jediné lidské činnosti musí být génius géniem, čili musí projevovat až úžasně nadprůměrné schopnosti, schopnosti nad kterými mnohým zůstane rozum (nebo brko) stát. Na ničem ostatním nezáleží. Génius má svůj obor – svůj hrad na kterém je respektovaným pánem. Co na tom, že si neumí zavázat tkaničky u bot, co na tom, že si není schopen uvařit čaj. Bodejť by uměl, když ve dne v noci myslí na to jediné, na oblast jeho geniality. Kdyby chtěl, mohl by si ten čaj uvařit. Ale to by musel přestat myslet, a génius bez přemýšlení, to je jako zebra bez pruhů. Génius zkrátka nemůže přestat myslet, co víc, on není ochoten uvolnit ani ždibíček výkonu svého mozku k přemýšlení nad činností, která je tak zbytečná, jako příprava jídla nebo zmíněné zavazování tkaniček. Génius je zpravidla člověk cílevědomý a naprosto ponořený do své práce, takže cokoli s jeho cílem nesouvisí, toho si nevšimne. Nechť je historie důkazem, že se géniové dokáží od své práce osvobodit pouze v případech, kdy dochází ke kritickému problému, ať se jedná o požár jejich domu, anebo jiný, často problém existenčního rázu. Géniové jsou svým způsobem šílenci.

Génius ale není géniem od počátku své činnosti. Stává se jím, totiž teprve až dospěje k libovolnému úspěchu, mezicíli jeho cesty. Až poté se zbaví nálepky „šílenec“, neboť až nyní ti nevěřící vidí, že ten, jehož v minulosti označovali šílencem, ve skutečnosti dobře věděl co dělá a kam míří. Od tohoto okamžiku se šílenec stává uznávaným, takzvaným géniem. Konečně se dočkává úcty a obdivu… ale jemu je to jedno, on ještě nedospěl ke svému hlavnímu cíli, pokračuje tedy v práci, pokud možno s ještě zesíleným úsilím.

Díla géniů často spojuje to, že k jejich objevu nestačí běžná logika průměrného člověka. Obvyklé myšlení k takovému dílu zcela jistě spět nemůže. Génius nedojde k vyvrcholení svého díla, dokud se od zažitého způsobu myšlení nezbaví. Pokud chcete být géniem, není možno být normálním člověkem. Tyto dvě možnosti se totiž zcela vylučují. Stojí proti sobě dva různé myšlenkové systémy: náš, lidský, běžný, standardní způsob myšlení opírající se o jednoduchou logiku a stojící na znalostech a hodnotách a ten druhý způsob – způsob kterým myslí géniové, který stojí na elementárních logických pravidlech ale je ze všech stran obklopován a bombardován podněty. A právě to neustálé bombardování, které musí génius snášet, odolávat mu a vědomě ho využívat ke tvorbě svých nových poznatků, je tím klíčem k objevu. Je k tomu zapotřebí nadlidská duševní síla, ale je to jediný způsob, jak nalézt cestu k objevu. Ta cesta ovšem není vyšlapaná, o té cestě ještě nikdo neví, ale génius na ni může přijít, protože ji neodvrhne jako nestandardní alternativu, jak by to udělala naše obyčejná primitivní mysl. Génius se zeptá: „A proč by to tak nemohlo být?“ Zvažuje každou teoretickou možnost, každý nápad, každý impuls, každou variantu podrobuje detailnímu kritickému zkoumání a hodí ji za hlavu až poté, jakmile dojde k závěru, že se nachází ve slepé uličce, až zjistí, že tudy cesta nevede.

Každý génius tedy musí být svým způsobem šílencem, už proto, aby se dokázal odpoutat od prarůzných vlivů, ať se jedná o vliv společnosti, vliv vnějších i vnitřních konvencí, aby dokázal své dílo upřednostnit nad všechno ostatní na světě, proto musí být autor šílencem.

Ano, génius je šílencem, ale je šílenec géniem? Myslím, že nikoli. Šílenství, které nikam nespěje, šílenství, jež nemá cíl ani opodstatnění je zbytečné, a jeho nositel nemůže být označen za génia. Přirozeně, může být výjimečný. Jistě má hlavu plnou zvláštních a originálních myšlenek, které by byly neuvěřitelným zdrojem inspirace pro umělce, vědce, filozofa… kohokoli, kdo by je dokázal shrnout a zúročit. A to šílenec neumí, bohužel.

Závěr je zřejmý. Hranice mez šílenstvím a genialitou neexistuje (lépe řečeno nemůže být předmětem rozboru), protože se jedná o dvě různé věci, existující vedle sebe. Jak vidno, mohou se doplňovat, genialita bez šílenství často ani není možná, dalo by se říci, že je jeho neodmyslitelnou součástí. Ale šílenství samo o sobě, šílenství bez aparátu, který by ho jej dokázal využít, je zcela k ničemu, jako hodinový strojek bez ručiček. Tiká, ale nevíme, kolik je hodin.


Komentáře (14)

k formuláři

RSS kanál komentářů

    • Komentář číslo: 1
    • *
    • Jméno: Juhy
    • Odesláno:
      18.3. 2006 — 21:48

    Otec musí být věru nadšen …

    • Komentář číslo: 2
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      18.3. 2006 — 22:23

    [1] Juhy: nadšen zdá se není, ale myslím že je dost uspokojen, aby mi už nikdy žádný úkol nedával… :)

    • Komentář číslo: 3
    • *
    • Jméno: Ondřej Pohorský
    • Odesláno:
      19.3. 2006 — 15:36

    dobré

    • Komentář číslo: 4
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      19.3. 2006 — 19:14

    [3] Ondřej Pohorský: popravdě, myslím že je to blbost. je to jen takové hraní si se slovíčky které náhodou mohou někomu můžou davat smysl. ostatně každý text, který píši, aniž bych na počátku znal závěr, podle mě stojí za velký kulový.

    Hádanka dne: je to velký a kulový, co to je?

    • Komentář číslo: 5
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      21.3. 2006 — 7:57

    [3] Ondřej Pohorský:: jo a to plkání, úmyslné používání květnatých frází, za účelem prodloužení textu je rovněž nechutné. stydím se.

    • Komentář číslo: 6
    • *
    • Jméno: Randy
    • Odesláno:
      3.5. 2006 — 19:46

    Kahi: géniové to chápou:D

    • Komentář číslo: 7
    • *
    • Jméno: J.
    • Odesláno:
      4.4. 2007 — 0:07

    Netuším, odkud si čerpal informace a jestli jsou všechno jen tvé myšlenky či jsi je přejal, ale za sebe musím říct, že jsi to vystihl. Genialita je prokletí stejně tak jako dar. I když děláš to co jiní, nejsi jako jiní. Znáš svůj cíl, i cestu k němu. Víš že je tvým osudem jít po té cestě, ale přesto nevíš kam až dojdeš. Nevíš, jestli ti bude dopřáno dost času, aby si svůj osud naplnil. Víš, že musíš pracovat, aby ses uživil, přesto tě práce spaluje s každým tím promarněným okamžikem. V IQ testu ostatní o třídu, dvě přeskočíš, přesto víš, že to nemusí být dost, aby si své úkoly zvládl..Je to dar, je to prokletí.

    • Komentář číslo: 8
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      4.4. 2007 — 1:24

    [7] J.: – Jestli si dobře vzpomínám, je to už délé než rok, co jsem to psal, tak jsem nečerpal z ničeho, krom svých pocitů. Je to tahání názorů, vytahování myšlenek z pocitů, zaostřování podvědomých dojmů.

    Nedávné články na téma genialita jsou myšleny velmi odlišně, tento text je vážný, ty nedávné (1 href=„http://­kahi.cz/blog/o-genialite“ rel=„nofollow“>http:/­/kahi.cz/blog/o-genialite 2 href=„http:­//kahi.cz/blog/ge­niem-snadno-a-rychle“ rel=„nofollow“>http:/­/kahi.cz/blog/ge­niem-snadno-a-rychle) stojí na nadsázce a nějaké myšlenky jsou v hromadě textu jen jaksi mimochodem… Tedy nechci říct, že by snad tento text byl nějak myšlenkově nabitý…

    • Komentář číslo: 9
    • *
    • Jméno: velim tomu tdy
    • Odesláno:
      8.11. 2009 — 20:54

    ty hyper galakticky curaku drz picu

    • Komentář číslo: 10
    • *
    • Jméno: Kahi
    • Odesláno:
      8.11. 2009 — 23:16

    [9] velim tomu tdy: Jako promiň, ale co jsem Ti udělal?

    • Komentář číslo: 11
    • *
    • Jméno: Liba
    • Odesláno:
      19.2. 2010 — 13:18

    líbí se mi to

    • Komentář číslo: 12
    • *
    • Jméno: GVKB
    • Odesláno:
      23.8. 2010 — 4:39

    Genialita vytváří bohatství, o tom to je že bohatství se vším zde snadno manipuluje.
    Genialita je duševní síla, díky které zde vzniká bohatství, jež se vším snadno manipuluje.
    Vše v nás a okolo nás to je živá dualita, ve které čistá duševní energie všemu kraluje a chyby v nás a okolo nás likviduje.
    Je snadné najít a odstranit chyby, které jsou na povrchu, k odstranění chyb, jež jsou skryté hluboko pod povrchem, ale už potřebujeme mnoho geniality, když odstraníme chyby tak odměněnou je nám bohatství.
    V současnosti je svět řízen pomocí chybných politických a ekonomických norem, kterým věříme a v těchto normách je mnoho zásadních chyb díky kterým je zde ekonomická a politická krize, jež společnost i lidi uvrhla do silné deprese.
    Zásadní chybou je zde to že hodnotíme člověka podle toho jaké má on vzdělání a jak on vypadá, je třeba ale hodnotit každého člověka podle jeho tělesné a duševní kvality a nekvalitní jedince musíme nemilosrdně likvidovat.
    Každý člověk je článkem ekonomického a politického řetězu a pevnost tohoto řetězu je spojená s nejslabším článkem on se jako první přetrhne při zatížení a následkem je krize a deprese.
    Otestovat člověka je snadné, kvalitní člověk dokáže uplavat v chladné hluboké vodě dlouhou vzdálenost a dokáže porazit rychle silný počítač v šachové hře.
    Pokud bychom v současnosti takto otestovali světovou elitu, která rozhoduje o nás bez nás, ukázalo by se, že musíme 99% členů ekonomické a politické elity nemilosrdně okamžitě zlikvidovat a nahradit kvalitními lidmi!
    Je to otázka duality, protože dobro a zlo zde musí být v rovnováze, pokud se zde někdo chce mít v elitě dobře, musí on být dokonale kvalitní a není možné, aby on nekvalitně pro nás pracoval!
    http://koubavit­.wordpress.com/2010/08­/23/genialita-vytvari-bohatstvi-diplomova-prace/

    • Komentář číslo: 13
    • *
    • Jméno: adam
    • Odesláno:
      1.10. 2012 — 23:57

    Podstata rozdílu mezi genialitou a šílenstvím je v eseji dobře naznačena, souhlasím i s tím, že častou součástí génia je i kus šílence (viděno zvenčí), dobře odhaleno je i to, že šílenec nedotáhne své často originální myšlenky a činy k obecně prospěšnému závěru pro absenci potřebného zobecňujícího myšlení či pro deficit morálních vlastností. Přesto se domnívám, že inteligentní šílenci mohou být pro geniální objevy a jejich tvůrce velkou a podnětnou inspirací, proto bych je nezavrhoval.

    • Komentář číslo: 14
    • *
    • Jméno: Lucie Mráziková
    • Odesláno:
      31.8. 2014 — 11:04

    Dobrý den,

    řekla bych, že je to skvěle vystiženo až na poslední dva odstavce, kde mi připadá, že si trochu protiřečíte – na jedné straně píšete, že myšlenky šílence mohou být zdrojem inspirace pro vědce a umělce a na druhé straně píšete, že šílenství je zcela k ničemu, pokud někam nevede. Tedy, podle mého názoru, už jen to, že myšlenky šílence dokáží inspirovat někoho, kdo tomu dá nakonec hlavu i patu a dokončí to, svědčí již o nějaké té genialitě samotného šílence :)

Přidat komentář

Nápověda ke psaní komentářů

Zde formátuje Texy!

  • *zvýraznění*
  • **silné zvýraznění**
  • > citace
  • "odkaz":http://kam
  • [4] reakce na komentář
  • zdrojové kódy a více

komentáře

úplně nahoru