Ačkoli – či možná právě proto, že na má bedra doléhá období zkoušek v plné síle, nalézám si chvilku času, abych si trochu zahanil. Hanit přirozeně nehodlám bezdůvodně.
Víte, ta Česká spořitelna mě ale neuvěřitelně sere. Se vší pravděpodobností tam nebude o idioty nouze. Tuhle po čtvrt roce mi poslali výpis účtu. Po čtvrt roce – poněvadž zcela zrušit zasílání výpisů není možné. Tudíž jsem si alespoň interval maximalizoval. Řekněte mi: jaký význam má pro mě… pro kohokoli výpis z účtu s více než měsíc starými údaji, když má (on, já, všichni!) možnost nechat si zprávy o změnách zůstatku posílat na mobil nebo e-mail. Je to pitomost. A jak dlouho se k této modernizaci rozhoupávali!
Ale k věci. Nejedná se o novinku, neboť toto mě sralo už tehdá před lety. No nyní, když opět po mnoha měsících držím v ruce (ještě horký) výpis z účtu, koukám (nepřekvapen…), že nic se nezměnilo. V naší české spořitelně se patrně nenachází nikdo, kdo by zvedl hlas a řek: „Nechť už ty sračky ve výpisech nevidím!“ Jistě, sračky. Každý boží měsíc připočítávány úroky – v mém případě v řádech korun, no spíše halířů. Poštovní položky v řádech korun. Výdaje za výběr z ATM (opět zanedbatelné částky). Desítky a desítky zbytečných informací – jež zovu sračkami. Kdo to čte? Koho to zajímá? Nečtu to, nezajímá mě to. Teprve nedávno jsem zjistil, že už nepoužívám studentský účet, že už si platím měsíční paušály za vedení toho a tamtoho… ale to jen tak. Pro zajímavost. Řekla mi to bankovní úřednice. I takové věci se mohou skrývat v kupce sena.
Myslím že nadešel
čas na umění. S Vánocema to nesouvisí… i když asi ano. Jistěže to
s nima souvisí. Jenže zatím 