WebExpo 2010 růluje, den 1.

Vskutku! Jsem nadmíru překvapen vlastní spokojeností – přestože jsem nepřišel ve zcela skeptickém rozpoložení, naopak, přišel jsem s nemalými očekáváními. Anebo Bůh ví, proč jsem tak příjemně potěšen.

Naivně jsem předpokládal, že by třeba bylo možné vstát v pátek už na první přednášku. Poté jsem předpokládal, opět na základě indicií, které bych zpětně rád analyzoval, avšak nejde to… předpokládal, že zas tak o moc nepřijdu. Podle některých názorů přednáška o dělání poznámek pomocí náčrtků stála za to vstávání.

Podařilo se mi, zřejmě díky časovému skluzu Design Hall, přijít už na pojednání o kreativitě od L. Plíhala. Pozoruhodné, pěkné! Dvojka Veverka a Skala předvedli, že jsou lidé, kteří pro dobro výsledku obětují vlastní prostředky. Má favoritní přednáška. Nesporně také proto, že mám slabost pro Brada Pitta. Ale také z mnoha jiných důvodů, které nechci rozpitvávat. Oběd jsem se na základě negativních referencí rozhodl vynechat. 

Od přednášky J. Brázdy z Optimicsu Analytika + optimalizace = data-driven website jsem neočekával nic moc a očekával jsem to špatně. Abych tak řekl: po přednášce jsem měl chuť pustit si ji ještě jednou, páč jsem se chvílemi neorientoval, a pan Brázda se na pomalé mysli neohlížel. Odnesl jsem si dojem fantastické přednášky. (Teď nevím, jestli jsem to s tím adjektivem nepřehnal, pokud jde o citovost. Ale nechme to tak.) Následoval M. Riha z Adobe Omniture, jak už to tak v anglicky-mluvených přednáškách bývá, poskytl prostor k odpočinku. Přednáškou se prolínala myšlenka paralely mezi restaurací a webovou stránkou, ev. mezi komunikací návštěvníka s jedním a druhým. Jinými slovy, odnesl jsem si sdělení: inspirujte se v komunikačních vzorcích mimo Web, do byznisu se to promítne zrovna tak. Bohužel, snad v kontrastu s předchozí přednáškou, „hard“ informace zde nepůsobily moc přesvědčivě, odborně. Ale tuším, že o ně tady tolik nešlo.

Václav Vančura povídal o výkonnostní optimalizaci dat pro flashové aplikace, což mě zrovna dvakrát nezajímalo. Na druhou stranu je motivující vidět a slyšet člověka, co to má v hlavě srovnané, tedy přímo pocítit ubohost vlastních znalostí. Povídání o typografii blokových textů Jakuba Krče nepůsobilo ve výsledku špatně, pouze obsah se mi zdál (na půlhodinovou přednášku) poněkud rozsáhlý a nekonzistentní.

Předposlední páteční přednášku A. Gebriana jsem si docela užil (ač u přednášky – zase jsem to udělal! – nejde imho o zcela korektní výraz). Pán je architekt. Sdělení přednášky jsem zapomněl, v pojetí některých otázek (např. co je to obsah) jsem se s pánem nestotožnil, anebo spíš nepochopil, ale výsledný dojem byl nemálo pozitivní. Děkuji. Nerozumím přesně, co se rozumí storytellingem, ačkoli jsem se to už pár-krát pokoušel pochopit. Také se mi zdá, že ledabylým sledováním neotitulkovaných seriálů v originálním znění jsem si vybudoval zlozvyk jakéhosi selektivního vnímání snáze srozumitelných pasáží, což se projevuje i na přednáškách – tím, že nechápu, o čem je řeč. Tím nechci veškerou špínu házet na sebe, rozhodně část viny zde přenechávám lidem z jiných kultur, žijících zásadně jinými pojmovými modely. Což je pochopitelně příjemné.


Komentáře

RSS kanál komentářů

Zatím bez komentáře.

Přidat komentář

Nápověda ke psaní komentářů

Zde formátuje Texy!

  • *zvýraznění*
  • **silné zvýraznění**
  • > citace
  • "odkaz":http://kam
  • [4] reakce na komentář
  • zdrojové kódy a více

úplně nahoru