Co bude dál? Plky o čase budoucím.

Co se bude dít v sekundách, dnech a měsících následujících neví nikdo. Můžeme se pouze domnívat a spekulovat a hádat se. On to totiž nikdo neví.

V „nejbližších dnech jsem s dovolením na dovolené. Pak přijde září, Brno, škola, škola, práce, manželka, dítě, druhé dítě… ale nepředbíhejme! Laškuji s myšlenkou, že si udělám portfólio. Na jednu stranu by si někdo mohl myslet, že jsem k mání, že si můžou koupit mé služby, což je pravda jen v omezené míře a bylo by třeba to náležitě zdůraznit. Co kdyby mi někdo chtěl dát práci?! Na druhou stranu, potřebuji nějak shrnout svou práci, své projekty na jednu hromadu. Ne proto, aby si náhodný návštěvník mohl říci "ten kluk je fakt dobrej!“, to v žádném případě, netoužím po uznání, slávě, penězích, sexu, červené Corvette, netoužím po pomíjivých radostech. To mi věřte. Teď jsem trochu odbočil. Chtěl jsem jen říct, že portfolio, hezké elegantní portfolio může jak propagovat mé projekty, zvyšovat jejich návštěvnost a také může poskytovat odpověď na otázku „Jak moc je si Kahi blízký s internetem?“.

Naděje umírá naposled, a já srp do žita nehážu, a ač se to ještě nikdy nestalo, jednou by se mohl někdo nenápadně zeptat, hele, co jsi ty vlastně zač? A já bych stejně tak nenápadně napsal, hele, mrkni na kahi.cz, je tam malý koutek věnovaný mé osobě. Nelze pominout ani fakt, že jsem zatracený egoista, a psaní a mluvení o mně samém mi dělá nesmírnou radost, však mi zkuste někdy položit nevinnou otázku „Jak se máš?“.

Takže abych se nepokoušel ve třetím odstavci shrnovat to, co jsem se pokoušel shrnout v předchozích dvou, řeknu to krátce. Chci si udělat reprezentativní webík, už mám promyšlený grafický a funkční koncept, stačí jen zvolit a nacvičit správný grafický styl. A to by mohl být problém. Jelikož jsem ten, jenž neustále rýpe a kritizuje módní grafické prvky (grunge, applovské siluety, kontrastní stříkance, vektorové uzlíky a artefakty, o lescích nemluvě …), dá mi promyšlení stylu víc práce, než bych si přál, neb jsem módními věcmi ovlivněn víc, než bych si přál, a navíc toho moc neumím :). Je to každopádně otázka podzimu a do té doby času dost.

A dál? Je toho mnoho, plánuji udělat nějaké hry, osahat si flash a vektory, vydělat si na notebook a nový tablet, koupit konvičku na Oolongy, nakreslit pár vtipných obrázků, minikomixů, říká se tomu stripy, myslím, a taky bych si měl udělat konečně opravdové portfolio, chci-li se dostat na fakultu multimediálních komunikací do Zlína, a taky musím konečně koupit Axialis IconWorkshop , nějaké další drobnosti a není čas, není čas, čas tlačí, tlačí a tlačí!!! Nemluvě o tom, že mi bylo řečeno, že Brno je inspirativní město, takže času bude ještě méně, protože inspiraci se klacky pod nohy neházejí, nýbrž jde se cestou, po níž ona běží. Času prostě není nikdy dost.

Tak. Čas… trošku pokročil, nuže přemýšlím, že bych trošku ukojil své násilnické choutky a dal si partičku v Counter-Striku proti Easy počítačovým protivníkům…

Ve škole nás učili, že každý slohový útvar by měl také obsahovat závěr, a tak vám jeden poskytnu, a to závěr ne ledajaký, ale závěr s ponaučením! Tak tady to máte: Niť je vždy tak dlouhá, aby se dala prostrčit ouškem jehly. Zamyslete se nad tím, prosím. Tak za pět dní na viděnou!