Comments on: Co byste měli vědět o stáří https://kahi.cz/blog/co-byste-meli-vedet-o-stari Zápisník někdy o ničem, ale někdy i o tvorbě webových stránek, o použitelnosti, o uživatelských rozhraních, o CSS a tak všelijak. Sun, 25 Aug 2019 21:00:51 +0000 hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.5.2 By: Schmutzka https://kahi.cz/blog/co-byste-meli-vedet-o-stari#comment-167684 Schmutzka Sat, 29 Jun 2013 22:21:24 +0000 http://kahi.cz/blog/?p=1283#comment-167684 <!–texy–>[2] Jasně. Když mám pocit, že stárnu, pokusím se zjistit, jestli to náhodou není tím, že brzdí okolí, nikoliv já. Pocit stárnutí je totiž způsoben tím, že vidím někoho, kdo to umí lépé či rychleji jak já. Existuje tedy způsob jak to dělat stejně rychle jako tato konkurenční osoba. Soudit hned, že je inteligentnější/flexibilnější/rychlejší…, protože je přeci mladší, je unáhlený soud. Když to dokáže on, jak to dokážu také?

Pokud tedy usoudím, že je můj proces stárnutí ovlivněn okolím (zatím to tak vnímám), mohu:
A. vyměnit nástroje,
B. vyměnit přátele,
C. vyměnit rušivé elementy za podpůrné,
D. omezit nejméně přínosné podpůrné elementy

(Toto vše je proces postupný, od několik měsíců po rok či dva. Ber to jako příklady, analogii snad vyčteš.)

A. Vyměnil jsem starý software, na který jsem byl zvyklý, za nový (lépe podporovaný vývojářem i komunitou), který jsem se sice musel naučit. V tomto případě pro mne bylo těžké si uvědomit, co je opravdový užitek, a co je jen strach z toho, že jsem příliš starý na to se naučit nový program stejně dobře (či lépe) jako ten, který používám už 5 let. Pak už je to jednoduché :).

B. Pokud mám přátele, kteří se neradi posouvají kupředu a je jim ve "stáří" dobře, je na čase si najít nějaké aktivnější, lépe mladší. Když jsem poznal pár o 4 roky mladších lidí, po prvotním naučeném patronizování, jsem se otevřel jejich myšlenkám a díky tomu jsem získal bližší kontakt s realitou (přítomností). Tento proces považuji v boji se stářím jako nejdůležitější. Lze jej krásně najít v situaci, kdy starý profesor otevřeně diskutuje na semináři s desítkou studentů. Však i já jsem měl v mládí skvělé nápady, proč ne oni?

C. Toto je asi nejnáročnější a velmi specifická oblast, namátkou mne napadá toto:
- vyměnil jsem školu plnou chaosu a nesmyslu (rozuměj absence dlouhodobého smyslu v jakékoliv práci) za čas, který mohu trávit sám se sebou nebo s přáteli ve smysluplných konverzacích
- vyměnil jsem strach z budoucnosti za jistý pracovní poměr
- vyměnil jsem přítelkyni a strach ze samostatnosti za skvělou přátelkyni a jistotu sám v sobě

D. Toto je velmi náročné na pozornost. Už jsem se zbavil všech rušivých elemntů, co teď? Jelikož mám spoustu positivních podnetů, je těžké mezi nimi nějaké vyloučit. Bavilo mne focení a ještě baví, ale není to něco, čemu bych se chtěl věnovat dlouhodobně, nebo něco, za co by stálo udržovat drahou fototechniku. Nebo rád chodím na srazy s různými přáteli, ale ne na všechny mám čas – vybral jsem si tedy jen ty nejpřínosnější, nebo co se ozvou.

Je to všechno v podstatě IT optimalizace výkonu :) jen vztažená na člověka samotného.

Tyhle všechny události podstatně snížily vnímání mého staří.

Také mi jistě pomáhá návštěva hospice či domova důchodců, kdy si uvědomím, co doopravdy je stáří. Stejně tak jako hypochondrem nápravně pohne návštěva LDN v nemocnici.

Nebo se naučit něco nového, hned si přijdu mladší (když to teda vyjde).

]]> [2] Jasně. Když mám pocit, že stárnu, pokusím se zjistit, jestli to náhodou není tím, že brzdí okolí, nikoliv já. Pocit stárnutí je totiž způsoben tím, že vidím někoho, kdo to umí lépé či rychleji jak já. Existuje tedy způsob jak to dělat stejně rychle jako tato konkurenční osoba. Soudit hned, že je inteligentněj­ší/flexibilněj­ší/rychlejší…, protože je přeci mladší, je unáhlený soud. Když to dokáže on, jak to dokážu také?

Pokud tedy usoudím, že je můj proces stárnutí ovlivněn okolím (zatím to tak vnímám), mohu:
A. vyměnit nástroje,
B. vyměnit přátele,
C. vyměnit rušivé elementy za podpůrné,
D. omezit nejméně přínosné podpůrné elementy

(Toto vše je proces postupný, od několik měsíců po rok či dva. Ber to jako příklady, analogii snad vyčteš.)

A. Vyměnil jsem starý software, na který jsem byl zvyklý, za nový (lépe podporovaný vývojářem i komunitou), který jsem se sice musel naučit. V tomto případě pro mne bylo těžké si uvědomit, co je opravdový užitek, a co je jen strach z toho, že jsem příliš starý na to se naučit nový program stejně dobře (či lépe) jako ten, který používám už 5 let. Pak už je to jednoduché :).

B. Pokud mám přátele, kteří se neradi posouvají kupředu a je jim ve „stáří“ dobře, je na čase si najít nějaké aktivnější, lépe mladší. Když jsem poznal pár o 4 roky mladších lidí, po prvotním naučeném patronizování, jsem se otevřel jejich myšlenkám a díky tomu jsem získal bližší kontakt s realitou (přítomností). Tento proces považuji v boji se stářím jako nejdůležitější. Lze jej krásně najít v situaci, kdy starý profesor otevřeně diskutuje na semináři s desítkou studentů. Však i já jsem měl v mládí skvělé nápady, proč ne oni?

C. Toto je asi nejnáročnější a velmi specifická oblast, namátkou mne napadá toto:

  • vyměnil jsem školu plnou chaosu a nesmyslu (rozuměj absence dlouhodobého smyslu v jakékoliv práci) za čas, který mohu trávit sám se sebou nebo s přáteli ve smysluplných konverzacích
  • vyměnil jsem strach z budoucnosti za jistý pracovní poměr
  • vyměnil jsem přítelkyni a strach ze samostatnosti za skvělou přátelkyni a jistotu sám v sobě

D. Toto je velmi náročné na pozornost. Už jsem se zbavil všech rušivých elemntů, co teď? Jelikož mám spoustu positivních podnetů, je těžké mezi nimi nějaké vyloučit. Bavilo mne focení a ještě baví, ale není to něco, čemu bych se chtěl věnovat dlouhodobně, nebo něco, za co by stálo udržovat drahou fototechniku. Nebo rád chodím na srazy s různými přáteli, ale ne na všechny mám čas – vybral jsem si tedy jen ty nejpřínosnější, nebo co se ozvou.

Je to všechno v podstatě IT optimalizace výkonu :) jen vztažená na člověka samotného.

Tyhle všechny události podstatně snížily vnímání mého staří.

Také mi jistě pomáhá návštěva hospice či domova důchodců, kdy si uvědomím, co doopravdy je stáří. Stejně tak jako hypochondrem nápravně pohne návštěva LDN v nemocnici.

Nebo se naučit něco nového, hned si přijdu mladší (když to teda vyjde).

]]> By: Kahi https://kahi.cz/blog/co-byste-meli-vedet-o-stari#comment-166817 Kahi Sun, 09 Jun 2013 20:57:23 +0000 http://kahi.cz/blog/?p=1283#comment-166817 <!–texy–>[1] neumím si moc představit to "upravil jsem si okolí tak, abych mohl být flexibilní s menším množstvím námahy", mohl bys to trochu přiblížit?

]]> [1] neumím si moc představit to „upravil jsem si okolí tak, abych mohl být flexibilní s menším množstvím námahy“, mohl bys to trochu přiblížit?

]]> By: Schmutzka https://kahi.cz/blog/co-byste-meli-vedet-o-stari#comment-166799 Schmutzka Sun, 09 Jun 2013 00:15:31 +0000 http://kahi.cz/blog/?p=1283#comment-166799 <!–texy–>Moc pěkná myšlenka, díky! Když se to "poprvé" stalo mně, byl jsem smutný, že už tak brzy umírám. Nicméně díky moudrosti, která se stářím přichází (není to vše k zahození, že? ;)), jsem zjistil, že má flexibilita, resp. rigidnost, je pouze reflexí okolí.

Není to hned, ale upravil jsem si okolí tak, abych mohl být flexibilní s menším množstvím námahy než dříve. Aka takové to "chodím do práce méně často, a proto více vydělám". Je to srandovní, jak to funguje.

Stejně jako se vyhazují odpadky od jídla, je potřeba vynášet duševní odpad, proměňovat materiální vlastnictví více odpovídající naší současné identitě. Zejména v IT oblasti, kde se snadno věcí/znalostí/virtuálního odpadu nabírá mnohem rychleji.

Tedy není to o neuronech a jejich elektrovodivosti, ale o prostředí, které si ty neurony umí zařídit :)

GL

]]> Moc pěkná myšlenka, díky! Když se to „poprvé“ stalo mně, byl jsem smutný, že už tak brzy umírám. Nicméně díky moudrosti, která se stářím přichází (není to vše k zahození, že? ;)), jsem zjistil, že má flexibilita, resp. rigidnost, je pouze reflexí okolí.

Není to hned, ale upravil jsem si okolí tak, abych mohl být flexibilní s menším množstvím námahy než dříve. Aka takové to „chodím do práce méně často, a proto více vydělám“. Je to srandovní, jak to funguje.

Stejně jako se vyhazují odpadky od jídla, je potřeba vynášet duševní odpad, proměňovat materiální vlastnictví více odpovídající naší současné identitě. Zejména v IT oblasti, kde se snadno věcí/znalostí/vir­tuálního odpadu nabírá mnohem rychleji.

Tedy není to o neuronech a jejich elektrovodivosti, ale o prostředí, které si ty neurony umí zařídit :)

GL

]]>