V prvé řadě je velmi na místě poznamenat, že šířit dílo cizích autorů bez jejich svolení se příčí autorskému zákonu. Něměli byste to dělat, je to zlé. A teď jak na to.
Než vložíte disk do mechaniky
Máte před sebou audio-CD. Ať už je více či méně legální kopií, podstatné je, že máte před sebou hudbu zřejmě v maximální dostupné kvalitě. A rádi byste se o ni podělili. Neboli: je potřeba ji dostat do počítače.
Vezměte CD do ruky. Podívejte se na spodní stranu, pohleďte na odlesky světla. Jestliže jsou na disku patrné škrábance anebo nečistoty, možná vaše práce skončila dříve, než započala. (Tyto mechanické překážky mohou způsobit, že se nepodaří disk správně přečíst, v hudebních datech se ocitne praskání, zvuková nečistota.) Z takového poznání plynou dvě věci.
- Jste prase, které se neumí chovat ke svému majetku s patřičnou úctou. Ale taky je možné, že jste CDčko jen někomu takovému na chvíli půjčili. To taky nedělejte. Divili byste se, kolik lidí neví, že disku (ať už CD, anebo DVD) se nikdy nedotýká ze spodní, datové strany; že se disky nikdy nepokládají mimo rakvičku; že se nikdy nedávají psovi na hraní. Jen si zkuste představit, že vlastníte DVD půjčovnu. Je snadné začít nenávidět lidi, co nemají ohledy k diskům, obzvláště cizím.
- Bude třeba to trochu vyčistit, ještě než se pokusíte data zripovat. Prach zfoukněte. Jiné nečistoty zkuste pomocí mikrovláknového hadříku jemně setřít – od středu disku směrem ven. Ideální by bylo použít speciální mašinu na čištění disků, ale tu asi nemáte. Teď zkuste ten disk vložit do mechaniky.
Je-li vaše CD čisté, blahopřeji, svědčí to o vás, že jste dobrý člověk.